Pochopíš mě právě ty?
Laurel se toho svého věrného a nezapomenutelného mohla ještě donedávna dotknout, protože pro ni takovým významným a nepostradatelným byla její sestra May. Ta, jež ji před pár měsíci opustila, protože odešla někam, kam za ní nikdo živý nemůže. Zemřela pádem z mostu do hlubin rozbouřené řeky.
„V životě člověk nemusí být jen pasažér.“
Z toho není zničená nejen samotná Laurel, která byla přitom a nedokáže o tom s nikým mluvit, ale i jejich rodiče, kteří ještě více ztratili zájem o jeden druhého a rozvedli se. Pokusit se zapomenout na dvě smutné události, se pokusí proto střední školou, kterou si vybere, co možná nejdále od místa, kde žije.
Zde ji zaujme úkol z angličtiny, který vlastně nakonec neodevzdá, ale provází ji „novým“ životem, který tak trochu ožívá ve stínu její sestry. Píše dopisy těm zemřelým, které poznává prostřednictvím hudby či nějaké literární tvorby, jako je například Kurt Cobain, Amy Winehouse a další.
Dokáže navázat přátelství s někým z jejího okolí? Potká někoho, s kým tuto dobu překoná? Dokáže odpustit ostatním? A sama sobě? Nebo bude chtít také ukončit svůj život?
*
Mamka dělala večeři, dům se plnil vůní pečeného masa a chilli. Vařila jako pekařka, říkával taťka. Nedělala to tak, že by dovnitř naházela všechny ingredience a až potom to chutnala. Všechno bylo dokonale odměřené.
Ale v životě to takhle nefunguje. Člověk nemůže vědět, jak to celé dopadne, i když dělá všechno správně. Život se obrátí proti vám, tak už to chodí. Taťka přicházel domů a po dni stráveném na stavbě vypadal silný. Teď vypadá unaveně, jako by ho přejel buldozer. Když jsme byly s May malé, bez problémů se po něm dalo lézt. Teď se skoro bojím, že když se k němu moc přiblížím, uklouznu, vrazím do něj a vyliju všechen ten smutek, který v sobě drží.
Dřív si z nás hrozně rád vystřeloval, třeba měnil sůl za cukr (dělal to tak často, že jsme se naučily vnitřek slánky s cukřenky pro jistotu nejdřív chutnat, abychom si ověřily, co je uvnitř). Mamku tím rozčiloval, ale nás s May to bavilo. O víkendech schovával budík někde v domě, například pod polštář na gauči, a my jsme ho musely najít, když začal zvonit. Někdy také vyřezával díky do jablek v ledničce a dovnitř strkal gumové červy. Tenhle žertík jsme měly nejradši, protože jsme si ho mohly doopravdy vychutnat. Dneska už nic z toho nedělá, ale aspoň mi pořád při příchodu domů dává pusu na čelo. Potom se zeptá, jak jsem se měla, protože ví, že by se zeptat měl, a já se snažím, aby líčení mého dne znělo dobře.
…
Taky chci být průzračná – chci spálit všechny zlé vzpomínky a všechno špatné ve mně. A možná, že právě to s člověkem dělá láska. A tak s vámi život, druhý člověk nebo určitá chvíle, kterou si potřebujete uchovat, zůstane napořád. To, jak se na mě May směje. My dvě jako malé holky na jarmarku u parketu, na kterém tančí naši rodiče. Tvoje písnička hrající donekonečna. Listy na topolech, na nichž se v noci odráží bílá světla. A každá hvězdička, která hoří víc, než si dokážeme představit.
*
Zajímavý nápad, vyprávět část svého životního příběhu prostřednictvím dopisů, které adresuji těm, které jsem mohl poznat jen prostřednictvím jejich literárních či hudebních děl. Díky za to mladé autorce Dellaire, které zas přinesla něco nového do tak známého světa spisovatelské éry 21. století. V příběhu pro mladistvé – především dívky – si ale každý může najít něco, co by jej mohlo inspirovat nebo mu pomoci zavzpomínat na dobu dětství a dospívání. Risknete cestu zpět?
Název knihy: Dopisy na konec světa (Love Letter to the Dead)
Autor: Ava Dellaira (http://avadellaira.com/)
Nakladatelství: Yoli (http://www.yoli.cz/)
Vydáno: prosinec 2015
Josef Němec
Jsou divní, pryč s nimi…
Lišit se od druhých se nevyplácí. Můžeme se sebevíc snažit o to, abychom byli šedivými myškami, které proplouvají světem a žijí vlastním životem, ale co když máme opravdu něco fyzicky nevšedního,...
Josef Němec
Svoboda se neodpouští
Myslet si, co chci, je jedna věc. Říkat něco veřejně, je ale věc druhá. Pro někoho možnost sebe prezentovat se za každou cenu může vést k nespokojenosti lidí kolem, což leckdy vyvolává pomluvy a překrucování skutečností.
Josef Němec
Minulost ožívá a ani policie si neví rady
Je těžké žít se ztrátou někoho blízkého. Člověk nám někdy odejde a fyzicky zemře, v našich myslích ale i poté zůstává. Jenže co když se nacházíme v tak náročné životní situaci, že se nakonec musíme vzdát někoho, koho milujeme...
Josef Němec
Požár se nezapomíná
Vzplanutí. Ať je to v době dětství, dospívání či v samotné dospělosti, vždy se na každé z nich vzpomíná se srdcem v oblacích. Někdy ten oblak připomene nejkrásnější chvíle života, jindy období, kdy jsme podlehli někomu...
Josef Němec
Zmizeli neznámo kam
Trvá to dny, leckdy týdny a měsíce, jindy zase roky a mnohdy i věčnost. Jakákoliv ztráta v kterékoliv podobě může na nás působit na malou chvíli, krátkou dobu, nebo nás čas od času neustále překvapovat nejen v období zastavení se
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Byl milý, říkají sousedé o atentátníkovi. Jeho byt s ním prohledalo komando
Sousedé atentátníka, jenž postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se shodují, že Juraj C. byl...
Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí
Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Opilý muž si ohříval jídlo a usnul. Policisté se do bytu dostali beranidlem
Dramatickou službu měli dva ostravští policisté. Beranidlem se museli dostat do bytu v obvodu...
Rodinný dům 165 m2 s pozemkem
Markvartice, okres Jičín
3 850 000 Kč
- Počet článků 425
- Celková karma 5,03
- Průměrná čtenost 500x