Vzpomínáme na nejbližší

Dny se krátí. My se více a více ponořujeme do svých myšlenek a srdcí, kdy oživujeme vzpomínky na naše nejbližší - zesnulé. Myslíme na ně nejen, ale především, v tento čas. Přichází Halloween a Dušičky.

Nadešel poslední říjnový večer, kdy se v mnoha zemích světa slaví svátek Halloween. Opravdu je to americký svátek? A když ne, odkud se tedy vzal?

Magická noc Samhain

Kořeny musíme hledat v dávných dobách, kdy v Evropě žili Keltové. Nazí, pomalovaní, modroocí bojovníci,

skvělí obchodníci (zavedli jedny z prvních mincí, tzv. duhovky), obývající hradiště (oppida) a slavící mnohé svátky. Jedním z těch nejvýznamnějších byl právě Samhain, který je již znám kolem 1. století před naším letopočtem, ne-li ještě mnohem dříve.

Samhain (podle keltského boha – pána mrtvých Sow-en) byla tajemná noc na konci října a listopadu, kdy se Keltové loučili s létem, koncem úrody (vystřídalo se období hojnosti s časem zimy a hladu) a slavili tak příchod zimy, ale i nového roku, který nadcházel v tento den.

Jelikož víra Keltů byla silně propojena s přírodou a koloběhem života a smrti, věřili, že v tento čas mizí pomyslná hranice mezi světem živých a mrtvých. Mysleli si, že se duše zesnulých v tento čas vracejí zpět na zem, a živí mohou navštívit podsvětí. V noci probíhaly bujaré oslavy, všude hořely obrovské ohně, lidé si na sebe navlékali masky a převleky, aby se chránili před zlými duchy. Ohně měly duším zemřelých svítit na cestu do světa. Keltové pojímali tento svátek zvesela, netruchlili. Věřili, že smrt je běžnou přirozenou součástí života.

Křesťanství přináší změnu

Během středověkého půlstoletí, kdy světu vládla katolická

církev, však muselo dojít ke změně. Papež Bonifác IV. chtěl vymítit všechny pohanské zvyky (jako každý z církevních představitelů) a propagovat tak křesťanství mezi lidmi. Ale bylo by řešením zrušit tento oblíbený svátek? Určitě ne. Proto jej papež šikovně nahradil křesťanským svátkem – Všech svatých (blahoslavených)/All Hollows (Saint) Day (1. listopad). I přes to lidé slavili svátky oba. V 16. století už byly svátky prolnuty tak, že se slavily jako jeden.

Mnohé zvyky, které přinášely tuto tradici, žijí i dnes. Prostírání večeře i pro zesnulé příbuzné (čekalo se, že rodinu navštíví), nebo vystavování za oknem zapálenou svíčku (dříve kousek uhlí), často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím mrtvým duším posvítit na jejich cestu a ochránit příbytek před zlomyslnými duchy. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.

Irové přicházejí do Ameriky

Největším mezníkem je rok 1840, kdy do Spojených států amerických přicházejí přistěhovalci z Evropy (především ze Skotska a Irska) a přinášejí sebou svůj, již lidový anglosaský svátek, který později nese právě jméno Halloween (zkrácení anglického „All-Hallows-eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“, 31. říjen). Svátek si podmaňuje především děti, kteří se v tento večer vydávají v maskách a převlecích strašidel a duchů (přiblížit se duchům zemřelých) po domech příbuzných a známých, které strašily, a za to od nich získávaly sladkosti a ovoce, tzv. Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu).

Započalo to dýní

Nový obyvatelé amerického kontinentu objevili, pro Evropany v tu dobu neznámé, dýně, které jsou větší a lépe se hodí k vyřezávání než řepa používaná na starém kontinentě. Proto se od 19. století Halloween opět probouzí a popularizuje. Je tak slaven dokonce ještě více než kdy dříve.           

Ze starých zvyků se ve spojitosti s Halloweenem zachovaly právě „lucerničky“ pro mrtvé. Tedy vyřezaná dýně do podoby strašidelného obličeje (zapálená svíčka uvnitř) a převlékání do strašidelných kostýmů. Podle staré legendy žil Hrozný Jack, který se vyznačoval takovou krutostí a zlou povahou (lakomec), že ho nechtěli vzít na nebesích a ani v pekle. Proto od těch dob musí Hrozný Jack chodit s vydlabanou tykví a hledat společníka až do Soudného dne. Proto se někdy svítícím vydlabaným dýním říká Jackovy lucerny.

*Známá je i římská tradice, která se na anglický kontinent dostala v 1. století, Apple Bobbing (Duck-apple). Připomínali si tak ženskou bohyni hojnosti (stromů a ovoce) Pomonu. Do nějaké nádoby (vany, hrnce,…) se dala voda i s jablky a účastníci (někdy se zavázanýma očima) museli dostat jablko bez pomoci rukou ven (tedy pomocí zubů).

Dušičky

U nás má ale daleko hlubší význam má svátek Všech svatých nebo lidově známější „Dušičky“ – památka zesnulých. Tento poklidný den, kdy vzpomínáme na ty, kteří už s námi nejsou a se kterými jsme prožili část svého života, letos oslaví 1114 let od vzniku tohoto svátku.

Dušičky oslavují pokoru, skromnost, upomínku na smrt jako životní zkušenost, a vracejí se k těm, které jsme měli rádi a kteří odešli z tohoto světa. „Dušičková“ cesta na hřbitov, zdobení hrobů svíčkami, věnci a květinami, je nejen tichou vzpomínkou, ale i společenskou událostí, kdy se spolu scházejí příbuzní, sousedé i známí.

„Tento den by měl být rodinným svátkem, měli bychom přestat smrt tabuizovat a nakonec připustit si ji. Vždyť od počátku lidské kultury je svět rozdělován na živé a mrtvé. Důležité je vědomí, že mrtví do našeho života prostě patří,“ říká významný teolog Tomáš Halík.

31. říjen – Samhain = dnes Halloween (Předvečer všech svatých)

1. listopad – Svátek všech svatých a blahoslavených

2. listopad – Památka zesnulých (Dušičky)

Nezáleží na tom, jestli slavíte keltský svátek Samhain, či dnes populárnější Halloween, nebo naše křesťanské Dušičky, důležité je udržovat si vzpomínku na naše bližní, kteří již s námi být přítomně nemohou. Máme je však v našem srdci a vzpomínkách. Berte proto symbol zapálené svíčky, který tyto svátky spojuje, takovým pomyslným světlem, které nadcházející pochmurné dny trochu rozzáří a vnese do nás chvilku nostalgie.

Více na: http://en.wikipedia.org/wiki/Halloween, http://www.history.com/topics/halloween,

http://halloween-page.unas.cz/, http://www.timeanddate.com/holidays/us/halloween,

http://resources.woodlands-junior.kent.sch.uk/customs/halloween.html