Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čas nás od smrti drží dál

14. 07. 2017 13:26:17
Nevíme dne ani hodiny, kdy nás čeká přechod někam na druhou stranu. Existují lidé, kteří zpětně hovoří o tom, jaké to tam je, protože zažili něco, jako tunel světla atd. Ale co když je všechno jinak?

S tím právě počítají manželé píšící pod pseudonymem Lars Kepler. Autoři skvělých thrillerů se pustili tentokrát do něčeho úplně jiného. Mnozí budou – a jsou dle množství negativních komentářů, které mě silně odrazovaly od koupě a přečtení – nemile překvapeni, protože tohle se vybočuje z jejich rámce. A přesto zde najdeme podobné rysy a prvky, které průměrnější thriller připomínají.

Hlavní hrdinka má hodnost poručíka švédské armády, která během mise v severním Kosovu utrpí zástavu srdce, při kterém se dostane do jakéhosi „přístavu“. Vyprávění o městečku, které leží někde mezi životem a smrtí, jí přivede vstříc k psychiatrovi. Nevěří jí ani on, ani blízcí kolem ní. Její charakter vás proto mile osloví.

Mnohým čtenářům bude určitě vadit, jak se neustále omílá život a smrt. Nic jiného taky moc nečekejte, i když je zde určitá detektivní zápletka, která v sobě nese nespravedlivé vyústění. Mně se ale líbil potencionální boj o život těch, na kterých vám záleží, a také komu se poštěstí nahlédnout někam jinam, kde i to běžné vnímání není jisté.

*

„Pozor!“ vykřikla Jasmin.

Ulici přecházel vousatý muž. V chumelenici téměř nebyl vidět. Měl na sobě spoustu vrstev různého oblečení a táhl za sebou pytel na odpadky plný prázdných plechovek. Jasminina matka sešlápla brzdu, auto klouzalo vpřed, v brzdách to zaklapalo a podlaha vozu se rozechvěla těžkými údery.

Jasmin v tichu zhluboka dýchala. Ve svitu reflektorů nepřestávaly padat velké vločky. Vousatý muž znehybněl. Levou ruku na okamžik položil na kapotu. Podél tváří mu visely prameny dlouhých vlasů. Oči měl zarudlé a rty popraskané. Sníh se mu usazoval na čepici i na těžké dece, kterou měl přes ramena. Jen tak tam stál a díval se na Jasmininu matku za volantem.

*

Překvapivé je, že Playground není poslední takovouto knihou, která cílí na akci, zajímavé postavy, ale také na jedinečné prostředí. Autoři připravují v sérii Hřiště ještě další příběhy z tohoto soudku. Uvidíme proto, jak budou napsány, jestli překonají přístavní město, které má představovat přestupnou stanici, anebo to bude pokračovat na podobné bázi. Jak si představujete místo po smrti Vy? A dáte šanci jinakosti před běžným vnímáním?

Název knihy: Playground (Playground)

Autor: Lars Kepler

Nakladatelství: Host

Vydáno: září 2016

Autor: Josef Němec | pátek 14.7.2017 13:26 | karma článku: 6.79 | přečteno: 234x

Další články blogera

Josef Němec

Ani Vánoce jej nezachrání

Doba shonu, plných obchodů a starostí, protože neustále toužíme po tom, aby vše vyšlo tak, jak si představujeme. Čím více se čas „odpočinku a radosti“ blíží, tím více všechny tíží prázdný břich a nezatížené myšlenky.

17.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 4.26 | Přečteno: 208 | Diskuse

Josef Němec

Někdo tahá za nitky

Někdo mě sleduje. Stojím na staveništi, kde bych měl pokročit s vyšetřováním případu. Cítím se nesvůj a v ruce držím zbraň, která je ještě horká od výstřelu. Musel jsem to udělat, ačkoliv jsem porušil policejní kodex.

12.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 5.20 | Přečteno: 633 | Diskuse

Josef Němec

Může za to on!

Nehoda, která někoho usmrtí. Pozůstalí jsou zdrceni, ale možná jen na oko, protože jsou to moc dobří herci, i když jen amatéři. Nikdo ale neví, co se mohlo přesně stát. Přesto divadelní soubor začíná zapírat...

29.10.2017 v 8:37 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 369 | Diskuse

Josef Němec

Rodinné „štěstí“

Být pospolu, to dodává každému určitý pocit sounáležitosti a vnitřní síly. Stačí však někdy odchod jednoho ze členů, který vše sdružoval, a pak všechno se postupně rozpadá k nenávisti všech zbylých.

8.10.2017 v 9:43 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 296 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

M.Ř.S.

Za ty dvě noci na které nezapomenu, za vůni Tvých vlasů a doteky které hřály jako letní slunce......

20.11.2017 v 1:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Gabriela Onderková

Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Jako učitelka literatury musím někoho zkoušet i v době existenciální krize :-)

19.11.2017 v 17:26 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 128 | Diskuse

Marek Ryšánek

Sláva a uznání?

komu by se nelíbilo být ctěn, být známý a populární. To je přirozená lidská potřeba. Každému z nás dělá dobře, když je u lidí v úctě. Je v pořádku, když je to důsledek toho, že něco smysluplného vykonal,

19.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 110 | Diskuse

Dita Jarošová

Sranda a láska ať zvítězí nad lží a nenávistí!

Když je jednomu či kolektivu nejhůře, uchýlí se k humoru. Máme v tom vybudovanou tradici, Hašek, Šabach, Škvorecký, Voskovec s Werichem, Suchý se Šlitrem, Svěrák s Uhlířem jsou jen pouhou namátkou výčtu české legrace.

19.11.2017 v 11:14 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 455 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Muž s gumovým člunem aneb o strachu

Tento příběh kdysi vyprávěl Otec Andrzej z kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Já se ho zde dnes pokusím převyprávět (téměř) beze slov.

18.11.2017 v 19:23 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 631 | Diskuse
Počet článků 382 Celková karma 4.50 Průměrná čtenost 489

Učitel zeměpisu, volejbalista, cyklista, běžec, cestovatel, vášnivý čtenář a pisálek. A především chybující člověk ;).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.