Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Volba vede k pravdě

22. 06. 2017 14:37:35
Co byste udělali v situaci, když o vás někdo ví první poslední a vyhrožuje vám, že někoho z bližních zabije? Nikdy jste ho neviděli a on využívá každé chvilky, aby vás dostal do kolen. Na naprosté dno vašeho já.

Příběh začíná na mostě, ze kterého chce skočit nahá Christina Wheelerová, jež se ale paradoxně bojí výšek. Nevnímá okolí a hledí dolů. Ani uznávaný psycholog Joseph O’Loughlin nezabrání ale tomu, aby to neudělala. Ukončí svůj život v chladných vodách, aby zachránila své dítě. Ale bude to opravdu stačit?

Michael Robotham znovu dokázal, že umí vystavět takovou dějovou linku, která prostě nenudí. Napětí se stupňuje a vrcholí v konečném boji o přežití manželky a dcery samotného psychologa. Není to ale jen napětí, které je zdůrazněno v každé přímé řeči, ale mohou za to i samotné postavy. Každá má svůj účel a i cenu života, který žije.

Hlavní antihrdina má nad všemi navrch. Člověk k němu vlastně chvílemi i hodně přilne, vždyť ho pochopíme, proč to dělá. A zároveň k němu cítíte hluboký odpor a nenávist, která proudí z jeho nemilé aktivity. Ten konec vás možná v zásadě nepřekvapí, i když vyústění je boží.

*

Křičím na ni: „NE. NEPOSLOUCHEJTE HO.“

Rychle mrká. Hlaveň pistole opisuje ve vzduchu tvar – osmičku. Šance, že mě trefí, je padesát na padesát.

„JACKSON JE V BEZPEČÍ! PŘÍSAHÁM.“

V hlavě jí cvaknul vypínač. Už mě neposlouchá. Chytá teď pistoli i druhou rukou. Drží ji bez zachvění. Udělá to. Zmáčkne ten kohoutek. Nezastřel mě, Maureen, prosím.

Vrhám se směrem k ní. Moje levá noha tuhne a já padám. Ve stejnou chvíli vzduchu exploduje...

*

Na tohle autora nedám dopustit. Každé jeho dílo má svoje lepší a jedinečné chvilky, ale také pasáže, o které by mohlo být někdy ochuzeno, protože jsou extrémně dlouhé a nepotřebné. Mrzí mě, že není tolik času, aby se kniha oprostila od překlepů a gramatických chyb, protože by to bylo vizuálně kvalitnější. Na druhou stranu to tolik neubírá na konečném hodnocení, jelikož autor prostě nezklamal. Těším se na další překlad!

Úryvek použit z knihy od nakladatelství Moba a fotografie s možností dalšího využití od Unsplash a AlexVan.

Název knihy: Střepy (Shatter)

Autor: Michael Robotham

Nakladatelství: Moba

Vydáno: duben 2017

Autor: Josef Němec | čtvrtek 22.6.2017 14:37 | karma článku: 5.12 | přečteno: 212x

Další články blogera

Josef Němec

Ani Vánoce jej nezachrání

Doba shonu, plných obchodů a starostí, protože neustále toužíme po tom, aby vše vyšlo tak, jak si představujeme. Čím více se čas „odpočinku a radosti“ blíží, tím více všechny tíží prázdný břich a nezatížené myšlenky.

17.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 4.26 | Přečteno: 208 | Diskuse

Josef Němec

Někdo tahá za nitky

Někdo mě sleduje. Stojím na staveništi, kde bych měl pokročit s vyšetřováním případu. Cítím se nesvůj a v ruce držím zbraň, která je ještě horká od výstřelu. Musel jsem to udělat, ačkoliv jsem porušil policejní kodex.

12.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 5.20 | Přečteno: 633 | Diskuse

Josef Němec

Může za to on!

Nehoda, která někoho usmrtí. Pozůstalí jsou zdrceni, ale možná jen na oko, protože jsou to moc dobří herci, i když jen amatéři. Nikdo ale neví, co se mohlo přesně stát. Přesto divadelní soubor začíná zapírat...

29.10.2017 v 8:37 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 369 | Diskuse

Josef Němec

Rodinné „štěstí“

Být pospolu, to dodává každému určitý pocit sounáležitosti a vnitřní síly. Stačí však někdy odchod jednoho ze členů, který vše sdružoval, a pak všechno se postupně rozpadá k nenávisti všech zbylých.

8.10.2017 v 9:43 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 296 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

M.Ř.S.

Za ty dvě noci na které nezapomenu, za vůni Tvých vlasů a doteky které hřály jako letní slunce......

20.11.2017 v 1:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Gabriela Onderková

Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Jako učitelka literatury musím někoho zkoušet i v době existenciální krize :-)

19.11.2017 v 17:26 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 128 | Diskuse

Marek Ryšánek

Sláva a uznání?

komu by se nelíbilo být ctěn, být známý a populární. To je přirozená lidská potřeba. Každému z nás dělá dobře, když je u lidí v úctě. Je v pořádku, když je to důsledek toho, že něco smysluplného vykonal,

19.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 110 | Diskuse

Dita Jarošová

Sranda a láska ať zvítězí nad lží a nenávistí!

Když je jednomu či kolektivu nejhůře, uchýlí se k humoru. Máme v tom vybudovanou tradici, Hašek, Šabach, Škvorecký, Voskovec s Werichem, Suchý se Šlitrem, Svěrák s Uhlířem jsou jen pouhou namátkou výčtu české legrace.

19.11.2017 v 11:14 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 455 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Muž s gumovým člunem aneb o strachu

Tento příběh kdysi vyprávěl Otec Andrzej z kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Já se ho zde dnes pokusím převyprávět (téměř) beze slov.

18.11.2017 v 19:23 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 631 | Diskuse
Počet článků 382 Celková karma 4.50 Průměrná čtenost 489

Učitel zeměpisu, volejbalista, cyklista, běžec, cestovatel, vášnivý čtenář a pisálek. A především chybující člověk ;).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.