Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čistý jako sníh

19. 05. 2017 7:51:17
Trpíme ve svém životě vždycky z nějakého důvodu. Můžeme spílat některého z bohů, svádět to na nedostatek štěstí, anebo prostě vinit osud, který nám nepřeje. Proč někdy tak trpíme? Na koho tu vinu svézt?

Na to nelze jednoduše odpovědět. Podobně je na tom s nevědomostí i Valerie Zajíčková, která řeší ohromné dilema – má nechat operovat tělo své dcery, která může bez nějakého lékařského zásahu dříve umřít? Pro každého z nás jasná volba, ona však váhá, protože profesor Reingold má temnou minulost z druhé světové války.

Druhý příběh jihočeského autora Pavla Sekyrky nás přivádí do období porevoluční doby, kdy tu do cesty protentokrát staví do cesty otázku, jestli je schopen člověk odpustit někomu, kdo v minulosti pochybil. Valerie i profesor Reingold tak společně vyprávějí své osudy za války, kdy ani jedna strana to neměla tak snadné, jak by se mohlo zdát. Právě oni dva se mohou pochlubit skvělou psychologickou propracovaností, ačkoliv jsou trochu jako nebe a dudy, mají toho mnoho společného.

Ostatní postavy jim zdatně sekundují, přihrávají různé situace, které děj posouvají kupředu, ale možná bychom se bez nich i obešli. Autor umí dobře využít přímou řeč, díky které se dozvídáme vše podstatné. Nečekejte ale vyprávění s nutnou dávkou napětí či dobrodružství, jedná se o společenský román, kde jsou hlavní pocity a problematika životních otázek, které hrdinové nějak zodpovědí, a zároveň předloží i jiné možnosti, ke kterým můžete nakonec tíhnout i vy.

*

„To je to, Vali, právě to. Od konce války nás ukazují všude po světě jako oběti. Naše zkřivené vyhublé ksichty, které mají budit soucit.“

S výrazem bezradnosti zavřel na vteřinu oči, aby nastavil vrásčitou tvář slunečním paprskům.

„Jenže je to všechno soucit z milosti. Lidé se na to už nechtějí dívat.“

„Ale svět se na tohle musí dívat, Jakobe,“ chytla ho za loket, „já z toho nejásám, že jim na to Aaron vždycky kývne a my s Věrou si pak připadáme jako cvičené opice, když s ním jdeme. Chtějí vidět jeho a on chce, aby slyšeli nás. Ale právě proto, že se to stalo, to ti mladí mají vědět.“

„Ale já nechtěl být pořád oběť, já se toho chtěl zbavit. Hodit to do Rýna a nechat to utopit.“

*

Ačkoliv jsme se dočkali druhého příběhu tak trochu z jiného soudku, pořád autor navazuje na své přímé zkušenosti ze životních příběhů sebe, blízkých a známých. Dokáže ve vás vyvolat strach, možná jen obavu z toho, jestli i my bychom se nerozhodli proti vůli vlastního přesvědčení, kdybychom byli v úzkých. Děkuji za možnost být někým jiným, někým kdo neutíká, ale musí se rozhodnout nějak konat. Nedosáhneš na dno je o chlup lepší než předchozí kniha Bez soudu. Přesvědčíte se o tom i vy?

Název knihy: Nedosáhneš na dno

Autor: Pavel Sekyrka

Nakladatelství: Nakladatelství Brána

Vydáno: duben 2017

Autor: Josef Němec | pátek 19.5.2017 7:51 | karma článku: 10.58 | přečteno: 223x

Další články blogera

Josef Němec

Rodinné „štěstí“

Být pospolu, to dodává každému určitý pocit sounáležitosti a vnitřní síly. Stačí však někdy odchod jednoho ze členů, který vše sdružoval, a pak všechno se postupně rozpadá k nenávisti všech zbylých.

8.10.2017 v 9:43 | Karma článku: 4.54 | Přečteno: 271 | Diskuse

Josef Němec

Skvrna strachu

Duchařina je boží! Proč by člověk nemohl věřit něčemu, co nás přesahuje? Vždyť všechno nejde tak snadno, logicky či vědecky, vysvětlit. A přece ten strach, který se vznáší všude kolem, je zvláštně žádoucí. Bojíte se také rádi?

30.9.2017 v 8:10 | Karma článku: 4.25 | Přečteno: 142 | Diskuse

Josef Němec

Stihnout utéci

Mít občas pusu od ucha k uchu, stojí za to. Vždyť kdy se vám v dnešní době poštěstí, abyste se zasmáli i během dobře vystavěného příběhu, který má dosti temný příběh. Půlnoční vrah se totiž hlásí o slovo a jen tak se nedá odbýt.

28.9.2017 v 8:42 | Karma článku: 3.03 | Přečteno: 107 | Diskuse

Josef Němec

Konečná

Návrat na místo, které si každý musí prostě zamilovat. Zapadlá vesnička Three Pines v kanadských horách ožívá díky L. Pennyové již popáté, pro české čtenáře tak není žádnou neznámou. Naopak našla si své fanoušky, které umí potěšit

24.9.2017 v 20:53 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 222 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Tereza Špetlíková

Proč si poslechnout upovídanou Anne ze Zeleného domu?

Protože „Co tě nezabije, to tě posílí.“ ... Jen málokdo by mohl mít tolik důvodů proč být smutný, nešťastný, nekomunikativní, uzavřený, odevzdaný, proč si stěžovat, nenávidět život i nedůvěřovat lidem.

17.10.2017 v 9:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Tereza Špetlíková

V deníku zachycený letní host

Nadvláda viditelného nás oslepuje. Jen jasné slovo dokáže porazit noc, v níž tone svět. Tímto velmi dobře zvoleným citátem Christiana Bobina, francouzského spisovatele, básníka a křesťanského teologa, uvádí Alison Andersonová...

17.10.2017 v 8:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Martina Mičková

Líbivé čtení pro malé koňařky

Většina děvčat mladšího školního věku má ráda zvířata – koníky, poníky a pejsky. Hledaly jsme s dcerou na toto téma „něco nového“. A našly.

16.10.2017 v 23:11 | Karma článku: 3.61 | Přečteno: 91 |

Vojtěch Fišera

Láska

„Květiny nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.“

16.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 5.01 | Přečteno: 103 | Diskuse

Marcela Valouchová

Šutr 17 - Poova klinika

S úlevou se Nena s Alonzem rozhlédli po místnostech, které sdíleli po dobu letu. Většinu věcí už měli sbalených. Už jim chybělo jen několik drobností. „Myslíš, že je to dobrý nápad brát ho sebou?“ Zeptal se najednou Alonzo.

16.10.2017 v 7:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse
Počet článků 379 Celková karma 4.34 Průměrná čtenost 488

Učitel zeměpisu, volejbalista, cyklista, běžec, cestovatel, vášnivý čtenář a pisálek. A především chybující člověk ;).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.