Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve dvou bolest přebolí

14. 03. 2017 10:41:13
Emoční tajfun se rozhodl zasáhnout naše srdce prostřednictvím knihy Debbie Macomberové, která se pustila do náročného příběhu. A musím říci, že se jí povedlo naprosto všechno, na co šáhla.

Do silné dějové linky jsme přímo vhozeni. Nemusíme proto ani na chvíli váhat, jestli to, co se dozvídáme o hlavní hrdince, je pravdivé nebo není. Žije sama s dcerou, vzdala se své minulosti a bojuje po boku těch, kteří měli stejný osud. Byli biti svým manželem, za což obviňovali především sami sebe. Divné, ale naprosto běžné.

Je vidět, že prožitek byl u autorky na prvním místě. Přesto ale příběh nikterak neztrácí v jiných oblastech. Tři naprosto vyvážené hrdinky, které se doplňují v rodinných vztazích i problémech, které zažívají. Jejich charaktery jsou nám blízké a hlavně velmi dobře propracované do hloubky, protože se vyvinou dále.

Samozřejmě ale Cassie je věnován největší prostor, ale vyjádřen příjemným jazykem. Baví vás to číst, protože myšlenkové pochody nejsou nikterak dlouhé a přímá řeč přiměřená jednotlivým postavám. Neshledal jsem na tom nic negativního, dokonce jsem v jednu chvíli upustil i slzu. Takže svůj účel to asi splnilo.

*

„Pobláznilas mě,“ dodal Steve.

Zvedla hlavu, aby na něho viděla. Ráda by něco řekla, jenže netušila co. Dnešní večer, jediné, co chtěla, byl dnešní večer. Nechtěla Stevea zklamat, ale byla na chvíli sobecká a ponořila se do té krásné romantické představy. Vždyť i Popelka měla jeden krásný večer se svým princem.

Přitiskl ji k sobě, jako kdyby ji chtěl vstřebat vlastním tělem. „O téhle chvíli jsem snil, představoval si, že tě budu držet v náručí.“ Cassie si vybavila svůj sen.

V tu chvíli jí někdo poklepal na rameno. Zvedla hlavu a zjistila, že vedle ní stojí Britt.

*

Věřím, že se u nás dočkáme některého dalšího překladu jejích příběhů, a že jich má nespočet. Z knihy neustále cítíte určitou životní vyrovnanost a vyspělost, která všemu dodává absolutní šmrnc a odlišuje se od podobně laděných témat. Umí vás vtáhnout a nepustit, proto si jsem jist, že i do provozování své čajovny dává svou duši na odiv, přesně jako v Návratech domů. Tíží vás také něco z minulosti natolik, že se nemůže kvůli tomu posunout dál? Zkuste to změnit!

Název knihy: Návraty domů (Last One Home)

Autor: Debbie Macomberová

Nakladatelství: Ikar

Vydáno: únor 2017

Autor: Josef Němec | úterý 14.3.2017 10:41 | karma článku: 8.16 | přečteno: 201x

Další články blogera

Josef Němec

Ani Vánoce jej nezachrání

Doba shonu, plných obchodů a starostí, protože neustále toužíme po tom, aby vše vyšlo tak, jak si představujeme. Čím více se čas „odpočinku a radosti“ blíží, tím více všechny tíží prázdný břich a nezatížené myšlenky.

17.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 4.26 | Přečteno: 208 | Diskuse

Josef Němec

Někdo tahá za nitky

Někdo mě sleduje. Stojím na staveništi, kde bych měl pokročit s vyšetřováním případu. Cítím se nesvůj a v ruce držím zbraň, která je ještě horká od výstřelu. Musel jsem to udělat, ačkoliv jsem porušil policejní kodex.

12.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 5.20 | Přečteno: 633 | Diskuse

Josef Němec

Může za to on!

Nehoda, která někoho usmrtí. Pozůstalí jsou zdrceni, ale možná jen na oko, protože jsou to moc dobří herci, i když jen amatéři. Nikdo ale neví, co se mohlo přesně stát. Přesto divadelní soubor začíná zapírat...

29.10.2017 v 8:37 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 369 | Diskuse

Josef Němec

Rodinné „štěstí“

Být pospolu, to dodává každému určitý pocit sounáležitosti a vnitřní síly. Stačí však někdy odchod jednoho ze členů, který vše sdružoval, a pak všechno se postupně rozpadá k nenávisti všech zbylých.

8.10.2017 v 9:43 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 296 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

M.Ř.S.

Za ty dvě noci na které nezapomenu, za vůni Tvých vlasů a doteky které hřály jako letní slunce......

20.11.2017 v 1:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Gabriela Onderková

Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Jako učitelka literatury musím někoho zkoušet i v době existenciální krize :-)

19.11.2017 v 17:26 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 128 | Diskuse

Marek Ryšánek

Sláva a uznání?

komu by se nelíbilo být ctěn, být známý a populární. To je přirozená lidská potřeba. Každému z nás dělá dobře, když je u lidí v úctě. Je v pořádku, když je to důsledek toho, že něco smysluplného vykonal,

19.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 110 | Diskuse

Dita Jarošová

Sranda a láska ať zvítězí nad lží a nenávistí!

Když je jednomu či kolektivu nejhůře, uchýlí se k humoru. Máme v tom vybudovanou tradici, Hašek, Šabach, Škvorecký, Voskovec s Werichem, Suchý se Šlitrem, Svěrák s Uhlířem jsou jen pouhou namátkou výčtu české legrace.

19.11.2017 v 11:14 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 455 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Muž s gumovým člunem aneb o strachu

Tento příběh kdysi vyprávěl Otec Andrzej z kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Já se ho zde dnes pokusím převyprávět (téměř) beze slov.

18.11.2017 v 19:23 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 631 | Diskuse
Počet článků 382 Celková karma 4.50 Průměrná čtenost 489

Učitel zeměpisu, volejbalista, cyklista, běžec, cestovatel, vášnivý čtenář a pisálek. A především chybující člověk ;).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.