Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dám a dostanu

27. 02. 2017 16:58:57
Život se nikdy s nikým nemazlil, a pokud ano, bylo tu něco špatně. Silný a nezapomenutelný příběh dýchá svým způsobem každý z nás, jen s některými se můžeme ztotožnit v nějaké knize. A ten od Jarmily Pospíšilové vás určitě nadchne

U mě to tak bylo. A myslím, že po právu. Děj se točí kolem několika hrdinů, jejichž osudy se svým způsobem propojí. Od začátku jsem přemýšlel, jak bych se zachoval jako dárce anebo jako ten, který tu zůstává a neví, kam ta nejdůležitější část milovaného člověka doputovala. Vše se čte ale jedním dechem, nic vás proto ani na chvíli nenudí.

Postavy patří k těm, které bychom mohli potkat běžně na ulici, což je další významné plus. Jejich charaktery snadno prokoukneme, bohužel se tolik všechny nevyvíjejí, abychom viděli rapidní progres. Najdou se zde ale výjimky, třeba v případě Tomáše Valenty, kterému asi rozumím naprosto nejvíce. Souzním s jeho pocity marnosti, ale také chápu druhou stranu prostřednictvím jeho bývalé ženy.

I místa, kde se příběh odehrává, nejsou nikterak vzdálená. Běžně se do nich můžete dostat, což může někdo brát jako nevýhodu, protože ho nemusí ničím přitahovat. Mně se líbí, že autorka dokáže i z mála vykřesat opravdu dobrou zápletku, která se propojí s minulostí i rodinnou tragédií.

*

Dcerka obrázek složila a vsunula do obálky, kterou ještě celou pomalovala. Chvíli trvalo, než se jí povedlo obrázek uvnitř urovnat, ale Mojmírovu pomoc odmítla. Všechno musela udělat sama. On pevně svázal všechny balonky k sobě a pak k nim připevnil obálku. Vzali Ramba a vyšli přes matčinu zahradu dozadu za humna, pak pokračovali polní cestou do polí na malé návrší s křížkem a rozložitou lípou. Tady to bude ono, rozhodl se. V duchu se vroucně pomodlil za Zuzanino uzdravení a předal balonky Aničce. Ta udělala ještě několik kroků a s vážnou tvářičkou je vynutila. Mojmír pořídil několik fotek mobilem a pak se spolu dlouho dívali nahoru za mizející barevnou tečkou. Do nebíčka.

*

Tuto českou autorku jsem neznal, což byla velká škoda. Naštěstí jsem se nechal zlákat zajímavou obálkou a dobře napsanou anotací, jinak bych se od ní zase vzdálil někam jinam. Jarmila Pospíšilová dokáže určitou formou zažehnout v nás chuť po tom, abychom chtěli vědět více a dorazit ve svém putování až do konce. I když třeba někdy není ten závěr podle našich představ, vyplatí se, vzít její knihu do ruky a začíst se.

Název knihy: Skořápky na vodě

Autor: Jarmila Pospíšilová

Nakladatelství: Moba

Vydáno: leden 2017

Autor: Josef Němec | pondělí 27.2.2017 16:58 | karma článku: 5.31 | přečteno: 253x

Další články blogera

Josef Němec

Ani Vánoce jej nezachrání

Doba shonu, plných obchodů a starostí, protože neustále toužíme po tom, aby vše vyšlo tak, jak si představujeme. Čím více se čas „odpočinku a radosti“ blíží, tím více všechny tíží prázdný břich a nezatížené myšlenky.

17.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 4.26 | Přečteno: 208 | Diskuse

Josef Němec

Někdo tahá za nitky

Někdo mě sleduje. Stojím na staveništi, kde bych měl pokročit s vyšetřováním případu. Cítím se nesvůj a v ruce držím zbraň, která je ještě horká od výstřelu. Musel jsem to udělat, ačkoliv jsem porušil policejní kodex.

12.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 5.20 | Přečteno: 633 | Diskuse

Josef Němec

Může za to on!

Nehoda, která někoho usmrtí. Pozůstalí jsou zdrceni, ale možná jen na oko, protože jsou to moc dobří herci, i když jen amatéři. Nikdo ale neví, co se mohlo přesně stát. Přesto divadelní soubor začíná zapírat...

29.10.2017 v 8:37 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 369 | Diskuse

Josef Němec

Rodinné „štěstí“

Být pospolu, to dodává každému určitý pocit sounáležitosti a vnitřní síly. Stačí však někdy odchod jednoho ze členů, který vše sdružoval, a pak všechno se postupně rozpadá k nenávisti všech zbylých.

8.10.2017 v 9:43 | Karma článku: 5.05 | Přečteno: 296 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

M.Ř.S.

Za ty dvě noci na které nezapomenu, za vůni Tvých vlasů a doteky které hřály jako letní slunce......

20.11.2017 v 1:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Gabriela Onderková

Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Jako učitelka literatury musím někoho zkoušet i v době existenciální krize :-)

19.11.2017 v 17:26 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 128 | Diskuse

Marek Ryšánek

Sláva a uznání?

komu by se nelíbilo být ctěn, být známý a populární. To je přirozená lidská potřeba. Každému z nás dělá dobře, když je u lidí v úctě. Je v pořádku, když je to důsledek toho, že něco smysluplného vykonal,

19.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 110 | Diskuse

Dita Jarošová

Sranda a láska ať zvítězí nad lží a nenávistí!

Když je jednomu či kolektivu nejhůře, uchýlí se k humoru. Máme v tom vybudovanou tradici, Hašek, Šabach, Škvorecký, Voskovec s Werichem, Suchý se Šlitrem, Svěrák s Uhlířem jsou jen pouhou namátkou výčtu české legrace.

19.11.2017 v 11:14 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 455 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Muž s gumovým člunem aneb o strachu

Tento příběh kdysi vyprávěl Otec Andrzej z kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Já se ho zde dnes pokusím převyprávět (téměř) beze slov.

18.11.2017 v 19:23 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 631 | Diskuse
Počet článků 382 Celková karma 4.50 Průměrná čtenost 489

Učitel zeměpisu, volejbalista, cyklista, běžec, cestovatel, vášnivý čtenář a pisálek. A především chybující člověk ;).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.