Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Shoda náhod zasáhla tvrdě

21. 11. 2016 16:27:00
Itálie, Anglie a Česko. Nezáleží na tom, kde se něco odehrává, protože česká spisovatelka B. M. Horská dokáže z každičkého místa po celém světě vytěžit prostě to, co se dá a po čem zrovna touží. To se mi na ní prostě líbí!

Pro mě osobně již druhý případ s anglickou inspektorkou Elen Jollyovou, která odjíždí na nutnou dovolenou ke své dceři Oli. Tu jen lehce poznáváme po psychologické stránce, což je velká škoda. V jejích problémech a situacích na italské půdě vidím velký potenciál, který je využit jen z poměrné části. Dokonce protentokrát nenahlédneme ani do problémů hlavní vyšetřující. Někomu by to moc nevadilo, ale mně mírně ano.

Nejvíce jsem si přesto zamiloval první polovinu knihy, kdy se neustále mění prostředí a jednotliví hrdinové nijak na sebe nenavazují, protože jejich osudy se jen mírně proplétají. Škoda jen, že se to pak změní, i když díky tomu, tak trochu nahlédneme i do českých luhů a hájů. Tím všechno ale trochu ztrácí na tempu vyprávění.

Použitý jazyk, včetně toho italského, který dostal i svůj překlad; postavy, jež bychom mohli potkat kolem nás, protože každého přeci neumíme tak snadno prohlédnout; a propracovanost děje, který má spád, jež ke konci ale trochu ztrácí na dechu. To vše má ale znaky světové detektivky, která má hlavní dějovou linii uzavřenou, přesto je zde možnost k určitému pokračování.

*

Za stálého klení se vydal směrem ke strojovně s chladicím zařízením. Náhle se jeho kroky zpomalily. „Do prčic, co to je?“ vykřikl rozrušeně. „To se mi snad...“ Cítil, jak se mu rozbušilo srdce. Nevěřil svým očím. Zaraženě stál na místě a nemohl se pohnout. V místě, kde trubky přiváděly chladicí médium k ledové ploše, uviděl člověka. Přesněji řečeno jen jeho horní polovinu. V hlavě se mu roztočil kolotoč myšlenek. Možná, že někdo ze skladu vynesl starou reklamu – z lepenky vystřižený trup muže – a pohodil ho tady. Ne, spíš je to figurína... Dick si byl jistý, že nic takového ve skladu ani nikde jindy na stadionu neviděl. Proč by to sem někdo nosil? Tento i všechny další nápady se rozplynuly ve chvíli, kdy nakonec k domnělému předmětu došel a sklonil se nad ním.

*

Těšit se na české knihy? Není možná! Dlouho se mi to totiž nestalo, abych začal netrpělivě očekávat něco nového. Tentokrát to ale tak bude. Mám za sebou knihu Brouk a Rukavičky smrti a doufám, že brzy bude zase něco kvalitního k dostání, abych mohl jen a jen chválit. Ne, že by tam nebyla cesta ke zlepšení, ale mně to asi takhle dostačuje. Chci zase Elen a její vyšetřovatelské schopnosti!

Název knihy: Rukavičky smrti

Autor: B. M. Horská (http://bmhorska.cz/)

Nakladatelství: Moba (http://www.mobaknihy.cz/)

Vydáno: říjen 2016

Autor: Josef Němec | pondělí 21.11.2016 16:27 | karma článku: 8.99 | přečteno: 332x


Další články blogera

Josef Němec

Božství zahaleno krví

Nevybíráme si, co zdědíme, přesto tím darem nakonec můžeme trpět. A právě na tomhle staví islandský autor Indridason v čerstvém překladu nakladatelství Moba svůj krimi příběh ve vánočním duchu. Pro tropické léto ideální volba!

11.8.2018 v 10:39 | Karma článku: 3.94 | Přečteno: 232 | Diskuse

Josef Němec

Zase se nenudí

Jižní Čechy jsou pro zbytek naší vlasti známy tím, že si zdejší lidé rádi v létě užívají na vodě, v zimě na horách nebo v hospodě či se věnují převážně zemědělství. Nebo už je Slunce seno pasé?

29.5.2018 v 18:05 | Karma článku: 4.74 | Přečteno: 229 | Diskuse

Josef Němec

Pro klid duše skrytá

Budu pochybovat, pochybuji a pochyboval jsem. Tři jedinečné okamžiky, které člověka provázejí, když jeho vnitřní já chce konat. Co všechno musí prožívat, když už ho nebaví žít a chce se vším skoncovat?

15.4.2018 v 11:38 | Karma článku: 4.62 | Přečteno: 153 | Diskuse

Josef Němec

Není jediný, to zabolí

Budeš se bát udělat krok! Protože pod každým kouskem půdy, po kterém začneš chodit, objevíš něco mnohem strašnějšího než předtím. Vypadá to, že v sobě máš asi nějaký ten vnitřní dar smrti. No není to super?

2.4.2018 v 12:43 | Karma článku: 5.64 | Přečteno: 376 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Marcela Valouchová

2038

2038. Přelomový rok. Letos se to stane. Skeptici, hlavně ti, co to zažili i když takových už moc není, tvrdí, že to bude jako v roce 1968.

16.8.2018 v 7:20 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 261 | Diskuse

Pavla Kolářová

Prsíčka nebo stehýnka?

Měla takový pěkně vyvinutý poprsí. Tipnul by asi tak pětky. Minimálně. V tom kytkovaným obepnutým triku s krajkou ve výstřihu vypadalo fakt efektně. Ne snad vyzývavě nebo vulgárně - tak akorát. Stála tam, usmívala se a voněla,...

15.8.2018 v 16:57 | Karma článku: 23.78 | Přečteno: 890 | Diskuse

Jozef Varga

Slúžil som v armádach štyroch štátov

Tento mnou napísaný príbeh je príbehom dnes už môjho nebohého otca /narod.28.8.1928- + 21.11.2017/ dej sa odohráva v rokoch 1944 až 1956 v štátoch: Maďarsko, Slovensko,Poľsko,protektorát Čechy a Morava, Rakúsko,Nemecko, Francúzsko

13.8.2018 v 16:19 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 443 | Diskuse

Liběna Hachová

Cena versus hodnota

Někdy význam dvou slov splývá. Přijde na to! Vykopat dokážu jámu i díru, ale jámu sotva můžu mít na kabátě.

12.8.2018 v 9:01 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 269 | Diskuse

Jiří Babor

Pro Marušku

Té, která je mi nablízku i když na míle vzdálená a která umí pohladit slovem. Za to Vám děkuji......

12.8.2018 v 8:04 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 277 | Diskuse
Počet článků 388 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 497

Učitel zeměpisu a společenských věd;  volejbalista, cyklista, běžec; cestovatel, vášnivý čtenáři i pisálek. A především chybující člověk ;).





Najdete na iDNES.cz