Být bez těch nejbližších

Snadné je žít, ještě snadnější je o život přijít. Každý den bývá něčím výjimečný, ale málokdo z nás tuší, který den bude jeho posledním. Kdybychom to nadání měli, možná bychom většinu věcí a situací řešili naprosto jinak. Ale bylo by to opravdu k lepšímu?

Charlie zažívá naprosto běžný den, jede zrovna autem, když mu zavolá jeho žena Sue. Dostane však od

ní zprávu, na kterou nemůže být nikdo nikdy připraven. Dcera Kate měla nehodu a zemřela. Všechno, co do té doby bylo ověnčeno štěstím a úspěchem, se zahalilo do černých sutan a obrátilo se v neprospěch nositelů.

Kate měla ve čtrnácti letech všechno před sebou. První vážný vztah, problematická studia na střední, nové kamarády, zkoušky i způsoby zábavy,…Jenže to zničehonic skončilo. Rodiče by ale přeci neměli být svědky úmrtí svých dětí. Ale to se právě stalo.

Sue odjíždí za rodiči zpět domů a opouští tak svého manžela, který se utápí ve smutku z těžké ztráty. Neumí se přesto přenést, a tak ztrácí nejen ženu, ale i zdravý úsudek. Může se z toho někdy dostat a normálně žít?

*

Propadal jsem se čím dál hlouběji do stínu, ke hranici mezi tímto životem a vším, co je mimo něj, a postupně se sám stále víc podobal mrtvole. Vlasy mi prořídly, kosti mi trčely z těla, kůže mi těsně obepínala lebku. Musel jsem si dávat velký pozor, abych tu hranici nepřekročil, protože pomyšlení, že svou smrtí dohnala otce k sebevraždě, by bylo pro mou dceru strašlivé a nesnesitelné. Nechtěl

jsem, aby slovo, které jsem toužil od Kate slyšet, až se s ní konečně tam v šeru setkám – v šeru pro mě coby živou bytost, vetřelce v říši, která je dost možná zalitá blahodárným světlem neviditelným pro naše zdejší, obyčejné oči – až se k ní na laně spleteném z těch nejsilnějších drog konečně spustím; až budu mít možná jen zlomek vteřiny, než mě vytáhnou zpátky a položí na nosítka v sanitce nebo na nemocniční lůžko tady na povrchu bdělého světa; nechtěl jsem, aby to případné jediné slovo, které by mi moje dcera řekla, bylo Ne. Mnohokrát jsem se přistihl, jak pláču v naději, že se mi aspoň na okamžik z temnoty zjeví její tvář a ona se mi zadívá přímo do očí, usměje se a napůl dívčím, napůl ženským hlasem, který jsem si každý den znovu oživoval v paměti, řekne Ano.

*

Velmi pesimistický příběh o tom, jak se vyrovnat se smrtí dcery, která toho měla mnoho před sebou. Útlá knížečka, která se čte opravdu jedním dechem, i když v ní optimismu moc nehledejte.

Název knihy: Enon (Enon)

Autor: Paul Harding

Nakladatelství: Odeon (http://www.odeon-knihy.cz/)

Vydáno: říjen 2014