Nikdo nás nezná tak dobře, jací doopravdy nakonec jsme
V newyorkské čtvrti Brooklyn – v části Park Slope, žijí šťastné rodiny, kteří zažívají jen a jen nádherné chvíle a sousedské vztahy jsou na nejlepší úrovni. Jako všude jsou tu ale i ti, kteří jim tu průměr kazí a trochu to souznění přibližují k normálním místům ve světě.
Mezi nimi jsou manželé Rebecca a Theo, kteří začínají ve svých povahách hledat nedostatky. Navíc Theo si myslí, že není otcem jejich syna, protože mu není vůbec podobný. A hned se rozžehne nepříjemný oheň. Pak je tu samoživitelka Karen, která trpí nedostatkem financí, ale také problémy se svým malým synem, který chce vše, na co jen pomyslí, a pak nedostatek sexu, který je markantní.
Opomenout nesmím ani filmovou a divadelní herečku, která se chce vrátit před světla reflektorů, a v letadle se seznamuje se s malířem Hissem, se kterým zažije něco nezapomenutelného. Rodinka pana Gottlieba a jeho korejské manželky Sísy na tom zrovna dobře také není. Přichází na ně ponorka a navíc jedno manželovo za flirtování málem zapříčiní smrt jejich syna.
A co teprve homosexuální pár – Marco a Todd – jež vychovávají společně adoptovaného syna, který se občas oblékne jako dívka. Co může způsobit další adopce? Proč si někteří hledají v posteli náhradu? Může vše změnit známá neznámá? Co započne nebo ukončí masáž a návykové výpary?
*
„A co jako? Ty jsi taky každej večer opilá.“
„Opilá teda nejsem! Možná trochu lízlá. Dám si tak dvě skleničky vína. To se mi snad jenom zdá. Celá léta do mě šiješ, že jsem nepozorná matka, a přitom jsi v noci na PCP.“
„Myslíš THC?“ řekl a uchechtnul se. Nejhorší věc na trávě bylo to, že všichni, kdo si nedali, automaticky působili nudně. Byla to nadřazená droga, elitářská, což Rebece připadalo stupidní, protože její uživatelé se chovali vesměs jako idioti.
Dva roky to hrála v manželství na dvě strany, a teď se ukázalo, že nebyla sama, byť u něj šlo jen o marihuanu. Cítila se podvedená, ale nebyla si jistá, zda je moudré ho peskovat, když přibližně před třiceti hodinami na ní v přijímacím pokoji v Montauk Clubu ležel Stuart.
…
„Takhle o sobě nemluv.“
„Chtěla bych být štíhlejší.“
„Líbí se mi ženy, co mají na kostech i trochu masa.“
„To je jen zdvořilý způsob, jak říct, že jsem tlustá.“
„Nejsi tlustá, jsi bohyně.“
„Myslíš africká bohyně lásky.“ Zasmáli se, a náhle ji líbal, něžně a pomalu. Rozepnula mu košili a přejížděla rukama po dokonalém hrudníku. Břišní svaly měl úhledně vyrýsované do pekáče buchet. Připadala si jako ve filmu Terry McMillanové. Přes šaty jí masíroval prsa.
*
Hned od prvních řádků jsem byl silně zmaten v postavách a jednotlivých charakterech, ale časem se to zlepšilo natolik, že jsem dokázal, nejen si některou zapamatoval, ale i se s ní ztotožnit. Zajímavě jsou podané ty lechtivé scény, kterých je v díle popsáno až dost, ale určitě bych to nesrovnával se Sexem ve městě. Má to svoje jiné kouzlo a především nečekaný závěr.
Název knihy: Matkárna (Motherland)
Autor: Amy Sohnová (http://www.amysohn.com/)
Nakladatelství: Ikar (http://ikar-knihy.cz/)
Vydáno: říjen 2014
Josef Němec
Svoboda se neodpouští
Myslet si, co chci, je jedna věc. Říkat něco veřejně, je ale věc druhá. Pro někoho možnost sebe prezentovat se za každou cenu může vést k nespokojenosti lidí kolem, což leckdy vyvolává pomluvy a překrucování skutečností.
Josef Němec
Minulost ožívá a ani policie si neví rady
Je těžké žít se ztrátou někoho blízkého. Člověk nám někdy odejde a fyzicky zemře, v našich myslích ale i poté zůstává. Jenže co když se nacházíme v tak náročné životní situaci, že se nakonec musíme vzdát někoho, koho milujeme...
Josef Němec
Požár se nezapomíná
Vzplanutí. Ať je to v době dětství, dospívání či v samotné dospělosti, vždy se na každé z nich vzpomíná se srdcem v oblacích. Někdy ten oblak připomene nejkrásnější chvíle života, jindy období, kdy jsme podlehli někomu...
Josef Němec
Zmizeli neznámo kam
Trvá to dny, leckdy týdny a měsíce, jindy zase roky a mnohdy i věčnost. Jakákoliv ztráta v kterékoliv podobě může na nás působit na malou chvíli, krátkou dobu, nebo nás čas od času neustále překvapovat nejen v období zastavení se
Josef Němec
Pozor! Češi útočí na naše buňky…
Je to až k nevíře, že jsme poměrně často schopní kvalitně zpracovat některé reálné či smyšlené zážitky, opatřit je zdatnými a blízkými postavami a prostě je vypustit do věčného prostoru literatury, odkud nemůžou být...
Josef Němec
Ještě pár dní a je konec
Někdo se rozhodl, že mě chce zničit. Vidět mě mrtvého, ať to stojí, co to stojí. Skoro denně dostávám upozornění, že tady na světě nemám co dělat. Nemám právo žít. Ale kdo má právo za mě rozhodovat o tom, jestli mám zemřít?
Josef Němec
Odvrátili se kvůli jejím špatnostem
Cítí se být sama, a přesto sama není. Snaží se naplno žít, ale není jí to naprosto umožněno, protože ji ohrožují vztahy z minulosti, které si ale myslela, že jsou dávno bez větších problémů vyřešeny. A pak zmizí muž jejího srdce...
Josef Němec
Za co jsme schopni bojovat
Bez emocí by člověk v životě žil ze dne na den a nevnímal by lidi kolem sebe a možná ani sebe samého. Říká se, že láska překoná mnohá příkoří a trvá mnohem déle než jiné emoce.
Josef Němec
Odpykáno dostatečně
Sekyra. Pytle. Lesy v okolí. A manžel, který se již nikdy nenadýchne. Událost, která otřásla krajem, nemůže být zapomenuta. Lidé nedokážou vražednici pohlédnout do očí, protože ví, že ji zpět už nechtějí.
Josef Němec
Kam se poděla?
Těch ztrát v životě proběhne tolik, že nevíme, která z nich je pro nás ta nejbolestivější. Rodič nechce přežít své dítě, učitel své žáky, přítel přítelkyni a naopak, a přesto se to čas od času děje a bolí.
Josef Němec
Když kříž zabíjí
Pražský dvůr je v pozdvižení, císař Rudolf II. očekává vzpouru, kterou plánuje Bratrstvo růžového kříže. Burcují místní prostřednictvím letáků vyvěšených na dveřích kostelů, a pak dojde k vraždě papežského vyslance. Co bude dál?
Josef Němec
Korupce, kam se podíváš
Rozhodnout se a prostě jednat, je někdy nad lidské síly. Když se člověk vzdá své nové identity a vrátí se zpátky na místo činu, aby napravil pokroucenou spravedlnost, nemusí přinést jen růže.
Josef Němec
Zhýralost a pompéznost z Říma
Bílý kouř stoupá vzhůru a dav může jásat. Svět zná novou hlavu náboženské instituce, která má zaštitovat desatero pro lidi na zemi. Kdyby tak věděli, že na svatý stolec usedá jeden z největších kacířů tehdejší doby – Alexander VI.
Josef Němec
Jak dlouho dokážeme vzdorovat?
Traumata, náročné životní události nás zasáhnou natolik, že se je snažíme uzavřít a před sebou samotnými skrýt, co nejhlouběji to jde. Jenže ony se vždycky objeví, když to nejméně čekáme.
Josef Němec
Odzbrojeni láskou navzdory
Podobenství a hodnota lásky je dechberoucí emocí, která když člověka naplní a on ji umí přijmout, bývá úžasnou odměnou pro danou bytost. S její pomocí pak každý zvládne jakoukoliv těžkost života, i kdyby byla sebetěžší.
Josef Němec
Válka není hra
Člověk člověku vlkem. Staré modro, které jen tak nestárne. Jsme nepoučitelní, zapomětliví a nevážíme si toho, co máme nebo můžeme mít. Až když ztratíme to nejdražší ve svém životě, chceme vrátit čas. Ale to nelze.
Josef Němec
Bláznivost lásky
Taky jste si někdy chtěli připadat jako hlavní hrdinky v seriálu Sex ve městě, nebo jako postavy z Jak jsem poznal vaši matku?
Josef Němec
Stále naše země!
Napínavé drama, které vás nenechá spát, protože se možná děje i teď kolem vás. Anebo vážně přeháním? Ne, tak navenek zrůdné události se v zemičce české neodehrávají, ale někdy k nim nemají vůbec daleko.
Josef Němec
Samozvaná spravedlnost
Zmizení několika miliard dolarů nemůže nechat nikoho v klidu. Navíc média mluví o nějakém bombovém útoku někde na východě, který může souviset. Co když je ale všechno mnohem blíž a jedno z bankovních center je v ohrožení?
Josef Němec
Satan znovu dokázal, že existuje
Irští leprikóni vůbec nepomáhají a svatý Patrik si snad vzal na dlouhou dobu dovolenou, když dovolil taková zvěrstva. Stíny minulosti ožívají, není snad nikdo, kdo by se z toho poučil a možná je dokázal i napravit?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 424
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 501x