Já tě zabiju
Hlavní hrdinkou je sama autorka, která vše prožila, Stacey Ann Lannertová. Vrací se tak společně s námi do svého dětství, kde začalo neskutečné trápení. Byla totiž sexuálně zneužívána svým otcem.
Nejdřív si to ani neuvědomuje. Otce bere jako oporu. Bojí se, aby se na ni nezlobil, když ho neposlechne a nevyhoví mu. A přeci je to jejich tajemství, o kterém se nemá nikdo dozvědět.
Pak začne ale pít a zhorší se to. Už to není jen „hraní“, ale krutost. Bojí se někomu svěřit. Změnilo by to snad něco? Skončilo by to, nebo naopak se to zhoršilo?
Rodina se postupně rozpadá. Matka, která shodou okolností utrpěla podobnou újmu ze strany svého otce, se odstěhuje pryč. Nemocná babička jí umírá. Svět jako by se hroutil.
Snaží se vydržet a trpět otcovy nálady a nemístné chutě, zvláště proto že chce ochránit svoji mladší sestru Christy. Pomalu stárnou a nic se nelepší, ba naopak. Nic nemůže. Sebemenší vzdor je po zásluze krutě potrestán.
Pak se ale vzepře a postaví se proti vlastní svobodě.
*
A tak jsem otevřela pusu – jen trošku, ne jako u zubaře, prostě tak akorát – na další kolo „jazýčkované“ s tátou.
„Trošku s tím jazýčkem zavrť, Tygříku,“ přál si.
Obestřel mě zvláštní pocit, jako by mě někdo zabalil do vlhkého prostěradla. Jeho jazyk připomínal kulatou, k zadušení obrovskou žvýkačku. S jeho ústy přitisknutým k těm mým se mi špatně dýchalo.
…
Táta mě vzal za ruku a navedl mi ji do svého rozkroku. Měl tam něco tvrdého. Nic takového jsem ještě nikdy necítila, nic takového jsem si ani neuměla představit.
„Co to je?“ zeptala jsem se. Pouhým šátráním prstů se to tak úplně zjistit nedalo. Byla jsem zvědavá. Ale zároveň jsem nevěděla jistě, jestli chci na moji otázku opravdu znát odpověď.
Řekl mi, že tam má takového zvláštního kamaráda, a zeptal se, jestli bych ho chtěla vidět.
…
Požádal mě, abych jeho kamaráda (pozn. aut. penis) políbila, a já nezaváhala ani vteřinku. Vždycky jsem dělala, co po mně chtěl. Necítila jsem se vystrašená ani ohrožená, protože jsem byla s jediným člověkem na světě, kterému jsem bezmezně důvěřovala. Jeho kamarád vypadal jako had nebo tak něco. Pohyboval se a měnil velikost. Musela jsem se tomu smát. Tátovi jsem řekla, že jeho kamarád je živý.
„Pořád se zvětšuje!“ vyjekla jsem. Pak jsem zase vyprskla smíchy.
„Otevři pusu, Tygříku, a pusť mého kamaráda dovnitř.“ Už podruhé toho večera jsem otevřela pusu dokořán. Vložil svého kamaráda dovnitř…
*
Málokdo z nás může zjistit sexuální zneužívání jiných. Všímejme si proto sebemenších maličkostí. A pro ty, co jsou oběťmi, mám jedinou radu. Nebojte se jednat. Ne, ale tak radikálně jako Stacey. Svěřte se někomu a nenechte sebou manipulovat.
Název knihy: Vykoupení (Redemption)
Autor: Stacey Lannertová, Kristen Kempová (http://www.healingsisters.org/, http://kristenkemp.com/)
Nakladatelství: Ikar (http://ikar-knihy.cz/)
Vydáno: květen 2013
Omlouvám se za chyby.
Josef Němec
Svoboda se neodpouští
Myslet si, co chci, je jedna věc. Říkat něco veřejně, je ale věc druhá. Pro někoho možnost sebe prezentovat se za každou cenu může vést k nespokojenosti lidí kolem, což leckdy vyvolává pomluvy a překrucování skutečností.
Josef Němec
Minulost ožívá a ani policie si neví rady
Je těžké žít se ztrátou někoho blízkého. Člověk nám někdy odejde a fyzicky zemře, v našich myslích ale i poté zůstává. Jenže co když se nacházíme v tak náročné životní situaci, že se nakonec musíme vzdát někoho, koho milujeme...
Josef Němec
Požár se nezapomíná
Vzplanutí. Ať je to v době dětství, dospívání či v samotné dospělosti, vždy se na každé z nich vzpomíná se srdcem v oblacích. Někdy ten oblak připomene nejkrásnější chvíle života, jindy období, kdy jsme podlehli někomu...
Josef Němec
Zmizeli neznámo kam
Trvá to dny, leckdy týdny a měsíce, jindy zase roky a mnohdy i věčnost. Jakákoliv ztráta v kterékoliv podobě může na nás působit na malou chvíli, krátkou dobu, nebo nás čas od času neustále překvapovat nejen v období zastavení se
Josef Němec
Pozor! Češi útočí na naše buňky…
Je to až k nevíře, že jsme poměrně často schopní kvalitně zpracovat některé reálné či smyšlené zážitky, opatřit je zdatnými a blízkými postavami a prostě je vypustit do věčného prostoru literatury, odkud nemůžou být...
Josef Němec
Ještě pár dní a je konec
Někdo se rozhodl, že mě chce zničit. Vidět mě mrtvého, ať to stojí, co to stojí. Skoro denně dostávám upozornění, že tady na světě nemám co dělat. Nemám právo žít. Ale kdo má právo za mě rozhodovat o tom, jestli mám zemřít?
Josef Němec
Odvrátili se kvůli jejím špatnostem
Cítí se být sama, a přesto sama není. Snaží se naplno žít, ale není jí to naprosto umožněno, protože ji ohrožují vztahy z minulosti, které si ale myslela, že jsou dávno bez větších problémů vyřešeny. A pak zmizí muž jejího srdce...
Josef Němec
Za co jsme schopni bojovat
Bez emocí by člověk v životě žil ze dne na den a nevnímal by lidi kolem sebe a možná ani sebe samého. Říká se, že láska překoná mnohá příkoří a trvá mnohem déle než jiné emoce.
Josef Němec
Odpykáno dostatečně
Sekyra. Pytle. Lesy v okolí. A manžel, který se již nikdy nenadýchne. Událost, která otřásla krajem, nemůže být zapomenuta. Lidé nedokážou vražednici pohlédnout do očí, protože ví, že ji zpět už nechtějí.
Josef Němec
Kam se poděla?
Těch ztrát v životě proběhne tolik, že nevíme, která z nich je pro nás ta nejbolestivější. Rodič nechce přežít své dítě, učitel své žáky, přítel přítelkyni a naopak, a přesto se to čas od času děje a bolí.
Josef Němec
Když kříž zabíjí
Pražský dvůr je v pozdvižení, císař Rudolf II. očekává vzpouru, kterou plánuje Bratrstvo růžového kříže. Burcují místní prostřednictvím letáků vyvěšených na dveřích kostelů, a pak dojde k vraždě papežského vyslance. Co bude dál?
Josef Němec
Korupce, kam se podíváš
Rozhodnout se a prostě jednat, je někdy nad lidské síly. Když se člověk vzdá své nové identity a vrátí se zpátky na místo činu, aby napravil pokroucenou spravedlnost, nemusí přinést jen růže.
Josef Němec
Zhýralost a pompéznost z Říma
Bílý kouř stoupá vzhůru a dav může jásat. Svět zná novou hlavu náboženské instituce, která má zaštitovat desatero pro lidi na zemi. Kdyby tak věděli, že na svatý stolec usedá jeden z největších kacířů tehdejší doby – Alexander VI.
Josef Němec
Jak dlouho dokážeme vzdorovat?
Traumata, náročné životní události nás zasáhnou natolik, že se je snažíme uzavřít a před sebou samotnými skrýt, co nejhlouběji to jde. Jenže ony se vždycky objeví, když to nejméně čekáme.
Josef Němec
Odzbrojeni láskou navzdory
Podobenství a hodnota lásky je dechberoucí emocí, která když člověka naplní a on ji umí přijmout, bývá úžasnou odměnou pro danou bytost. S její pomocí pak každý zvládne jakoukoliv těžkost života, i kdyby byla sebetěžší.
Josef Němec
Válka není hra
Člověk člověku vlkem. Staré modro, které jen tak nestárne. Jsme nepoučitelní, zapomětliví a nevážíme si toho, co máme nebo můžeme mít. Až když ztratíme to nejdražší ve svém životě, chceme vrátit čas. Ale to nelze.
Josef Němec
Bláznivost lásky
Taky jste si někdy chtěli připadat jako hlavní hrdinky v seriálu Sex ve městě, nebo jako postavy z Jak jsem poznal vaši matku?
Josef Němec
Stále naše země!
Napínavé drama, které vás nenechá spát, protože se možná děje i teď kolem vás. Anebo vážně přeháním? Ne, tak navenek zrůdné události se v zemičce české neodehrávají, ale někdy k nim nemají vůbec daleko.
Josef Němec
Samozvaná spravedlnost
Zmizení několika miliard dolarů nemůže nechat nikoho v klidu. Navíc média mluví o nějakém bombovém útoku někde na východě, který může souviset. Co když je ale všechno mnohem blíž a jedno z bankovních center je v ohrožení?
Josef Němec
Satan znovu dokázal, že existuje
Irští leprikóni vůbec nepomáhají a svatý Patrik si snad vzal na dlouhou dobu dovolenou, když dovolil taková zvěrstva. Stíny minulosti ožívají, není snad nikdo, kdo by se z toho poučil a možná je dokázal i napravit?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 424
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 501x