Vyvrženci společnosti, začlení se opět zpět?
Realita je však opravdu krutá. Statistiky říkají, že více jak sedmdesát procent odchovanců odcházejících z péče nakonec skutečně skončí úplně někde jinde – ve vězení, na ulici jako prostituti nebo prostitutky, jako duševně nemocní, nebo zemřou.
To si nemyslí jen terapeut Angus, ale především i hlavní hrdinka Anaisin Hendricksová. Nikdy nepoznala své rodiče a ani sama neví, jestli by je chtěla potkat. Tvrdí, že pochází ze zkumavky, ale také říká mnohé jiné věci, které si vymýšlí. Odříkává shluk slov, jako by nic neznamenaly.
Při každém příjezdu do nového, pro ni stále stejného,
prostředí si vytvoří vlastní příběh o svém životě. Něco však zůstává podobného.
Miluje Francii. Prozářenou Paříž. Temperamentní Francouze. Jazyk, kterým nehovoří. A to, i přestože tam nikdy nezavítala. Ale touží potom.
Jenže je součástí experimentu. Delikventka jejího typu neustále pozorovaná nemá právo na normální život. Roste pro kriminál a cesta nápravy? Pro ni opravdu neexistuje.
Za sebou má mnohé pobyty v náhradních rodinách, ústavech, policejních stanicích i v bytech drogových dealerů…Zlý sen, který ještě neskončil.
Změní se snad něco v novém ústavu, kam je pro „vraždu“ policistky, zavřena? Pomůžou jí noví „přátelé“, kteří se mohou pochlubit – zlodějstvím, zoofilií, žhářstvím, prostitutkou, sebepoškozovatelkou, HIV pozitivním atd.?
*
Tma je moc tmavá.
Spánek se nekoná.
Hodiny netikají, ať si přeju sebevíc, aby tikaly. Noc je zlověstná. Z nějakýho důvodu jsem si vzpomněla na Julii s pršákem, která v první třídě bulela, protože jsem jí řekla, že mě nepřinesl nějakej zasranej čáp, ale sociálka.
Ona nikdy neklela, já furt bylo mi teprve pět, ale už jsem klela. Taky jsem kousala, kopala. Nespala jsem, skoro vůbec. Řekla, že jsem lhářka a já jí rozmázla jablko o hřiště a pak jí snědla jahodovou gumu. Ona tam jen stála a mohla si vybulet oči. Všem řekla, že jsem hotovej ďábel, a oni jí věřili.
…
Už jsem na kolenou, ale pořád ještě padám. Ruce má rozpražený, jako by čekala, až přijde Tash, ale ta tu není a já vstávám a zvedám ji za podpaží a chovám ji v náručí, vlasy jsem jí shrnula za uši a snažím se jí očistit tvář.
Po schodech duní kroky.
„Do prdele!“ padne na kolena Joan, obličej má jak stěnu, snaží se ode mě Islu vzít, ale nepustím ji. Cvak. Cvak. Cvak.
*
Panoptikon (v překladu „Vše sledující“) se snaží navázat na osvícenskou myšlenku s kruhovou budovou, kdyby měl každý vězeň žít nepřetržitě v zorném poli ostrahy, před níž se nemá, kam schovat, zároveň však na své strážce sám nevidí.
Vězení ve tvaru lampy, kde zlo zmizí jako stíny. Realita je však naprosto jiná. A to vám tu naservírovala právě Jenni Fagan. Nebude se opravdu nudit, spíše budete pohoršeni. Pozor by však měli dát ti, kteří neradi čtou sprostá slova – ačkoliv symbolizují krutou přítomnost – najdete jich zde opravdu hodně.
Název knihy: Panoptikon (The Panopticon)
Autor: Jenni Fagan (https://twitter.com/Jenni_Fagan)
Nakladatelství: Odeon (http://www.odeon-knihy.cz/)
Vydáno: duben 2013
Omlouvám se za chyby.
Josef Němec
Svoboda se neodpouští
Myslet si, co chci, je jedna věc. Říkat něco veřejně, je ale věc druhá. Pro někoho možnost sebe prezentovat se za každou cenu může vést k nespokojenosti lidí kolem, což leckdy vyvolává pomluvy a překrucování skutečností.
Josef Němec
Minulost ožívá a ani policie si neví rady
Je těžké žít se ztrátou někoho blízkého. Člověk nám někdy odejde a fyzicky zemře, v našich myslích ale i poté zůstává. Jenže co když se nacházíme v tak náročné životní situaci, že se nakonec musíme vzdát někoho, koho milujeme...
Josef Němec
Požár se nezapomíná
Vzplanutí. Ať je to v době dětství, dospívání či v samotné dospělosti, vždy se na každé z nich vzpomíná se srdcem v oblacích. Někdy ten oblak připomene nejkrásnější chvíle života, jindy období, kdy jsme podlehli někomu...
Josef Němec
Zmizeli neznámo kam
Trvá to dny, leckdy týdny a měsíce, jindy zase roky a mnohdy i věčnost. Jakákoliv ztráta v kterékoliv podobě může na nás působit na malou chvíli, krátkou dobu, nebo nás čas od času neustále překvapovat nejen v období zastavení se
Josef Němec
Pozor! Češi útočí na naše buňky…
Je to až k nevíře, že jsme poměrně často schopní kvalitně zpracovat některé reálné či smyšlené zážitky, opatřit je zdatnými a blízkými postavami a prostě je vypustit do věčného prostoru literatury, odkud nemůžou být...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Instalatér do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 424
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 501x