Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čas nás od smrti drží dál

14. 07. 2017 13:26:17
Nevíme dne ani hodiny, kdy nás čeká přechod někam na druhou stranu. Existují lidé, kteří zpětně hovoří o tom, jaké to tam je, protože zažili něco, jako tunel světla atd. Ale co když je všechno jinak?

S tím právě počítají manželé píšící pod pseudonymem Lars Kepler. Autoři skvělých thrillerů se pustili tentokrát do něčeho úplně jiného. Mnozí budou – a jsou dle množství negativních komentářů, které mě silně odrazovaly od koupě a přečtení – nemile překvapeni, protože tohle se vybočuje z jejich rámce. A přesto zde najdeme podobné rysy a prvky, které průměrnější thriller připomínají.

Hlavní hrdinka má hodnost poručíka švédské armády, která během mise v severním Kosovu utrpí zástavu srdce, při kterém se dostane do jakéhosi „přístavu“. Vyprávění o městečku, které leží někde mezi životem a smrtí, jí přivede vstříc k psychiatrovi. Nevěří jí ani on, ani blízcí kolem ní. Její charakter vás proto mile osloví.

Mnohým čtenářům bude určitě vadit, jak se neustále omílá život a smrt. Nic jiného taky moc nečekejte, i když je zde určitá detektivní zápletka, která v sobě nese nespravedlivé vyústění. Mně se ale líbil potencionální boj o život těch, na kterých vám záleží, a také komu se poštěstí nahlédnout někam jinam, kde i to běžné vnímání není jisté.

*

„Pozor!“ vykřikla Jasmin.

Ulici přecházel vousatý muž. V chumelenici téměř nebyl vidět. Měl na sobě spoustu vrstev různého oblečení a táhl za sebou pytel na odpadky plný prázdných plechovek. Jasminina matka sešlápla brzdu, auto klouzalo vpřed, v brzdách to zaklapalo a podlaha vozu se rozechvěla těžkými údery.

Jasmin v tichu zhluboka dýchala. Ve svitu reflektorů nepřestávaly padat velké vločky. Vousatý muž znehybněl. Levou ruku na okamžik položil na kapotu. Podél tváří mu visely prameny dlouhých vlasů. Oči měl zarudlé a rty popraskané. Sníh se mu usazoval na čepici i na těžké dece, kterou měl přes ramena. Jen tak tam stál a díval se na Jasmininu matku za volantem.

*

Překvapivé je, že Playground není poslední takovouto knihou, která cílí na akci, zajímavé postavy, ale také na jedinečné prostředí. Autoři připravují v sérii Hřiště ještě další příběhy z tohoto soudku. Uvidíme proto, jak budou napsány, jestli překonají přístavní město, které má představovat přestupnou stanici, anebo to bude pokračovat na podobné bázi. Jak si představujete místo po smrti Vy? A dáte šanci jinakosti před běžným vnímáním?

Název knihy: Playground (Playground)

Autor: Lars Kepler (https://www.facebook.com/larskepler/)

Nakladatelství: Host (http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/)

Vydáno: září 2016

Autor: Josef Němec | pátek 14.7.2017 13:26 | karma článku: 6.79 | přečteno: 224x

Další články blogera

Josef Němec

Padám a již nevstanu

Existují na světě místa, která do sebe pohlcují veškerou energii, kterou jí sem lidé během věků přinesli. Nestalo se vám někdy, že jste se někde cítili hrozně, smutně a neměli jste chuť ani k tomu, abyste se nadechli?

23.8.2017 v 9:51 | Karma článku: 4.64 | Přečteno: 200 | Diskuse

Josef Němec

Láska vítězí pouze v...

Pravidelně dáváme všanc city našeho srdce a jednáme tak, jak nám radí náš mozek. Zdá se nám to správné, mnohdy jako nejlepší řešení situace, které se bojíme anebo jí prostě nechceme porozumět.

4.8.2017 v 8:49 | Karma článku: 4.67 | Přečteno: 205 | Diskuse

Josef Němec

Jihočeské rendez-vous

Jak snadno si lze v letním parnu oddychnout. Stačí k tomu třeba detektivní povídky od Ladislava Berana. Písecký spisovatel čerpá ze své praxe u policie, což je při čtení velmi znát. Jaké to ale bylo tentokrát?

28.7.2017 v 16:48 | Karma článku: 3.25 | Přečteno: 128 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Marek Ryšánek

Než začnete kritizovat...jak si být vzájemně oporou

když se setkávám s lidmi, kteří nemají zkušenosti s křesťanstvím, snažím se jim přiblížit funkci církve obrazem o rodině. Říkám jim, že církev může být taková svého druhu větší rodina, kde jedni druhých břemena nesou.

21.9.2017 v 12:03 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 138 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak se... podepsala krví

"Nemohu Ti pomoci, jednou jsem Ti dal do vínku, co jsem uznal za vhodné a nemohu nic měnit." "Alibisto!" Tohle jí ale nestačilo

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.40 | Přečteno: 195 | Diskuse

Jiří Babor

Vůně

Tak tohle bude asi dost provokativní, to se omlouvám ale je to tak..................................

20.9.2017 v 18:09 | Karma článku: 6.78 | Přečteno: 221 | Diskuse

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 404 | Diskuse
Počet článků 375 Celková karma 4.84 Průměrná čtenost 491

Učitel zeměpisu, volejbalista, cyklista, běžec, cestovatel, vášnivý čtenář a pisálek. A především chybující člověk ;).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.