Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pomozte mi, prosím

30. 05. 2017 7:54:04
Utíkám, a přesto vlastně nevím pořádně kam. Chci žít, ale ne tam, kde se necítím být doma a je nebezpečno. Proč po mně jdou, když jsem nic neudělal? Je snad hřích, snažit se o to, být šťastný někde jinde?

Marek Šindelka nastolil zásadní otázky, na které většina médií a obyvatel České republiky odpoví jasně, a to negativně. Nemají rádi nic nového, něco z venku, v čem se nevyznají, a proto to raději hned na začátku odsoudí, aniž by se pokusili to pochopit. Ať se přece přizpůsobí oni, když tu chtějí žít.

Únava materiálu získala Magnesiu Literu a domnívám se, že po právu. V člověku dokázala vyvolat takové emoce, které vzbudí vždycky rozpor, i když se snaží spíš o to, aby prosazovala ten jiný. Prostřednictvím barvitého jazyka a výborné stylistické práce, ve které nenajdete mnoho přímé řeči, se dozvídáte příběh dvou bratrů, kteří utíkají před situací někde na východě.

Na knize je velmi pozitivní to, že se nedozvíte mnoho bližších informací o hlavních postavách, ale vnitřně tušíte, odkud vítr tak nějak vane. Ta nevědomost tomu dodává určitou kapku tajemnosti a hlavně to zapadá do děje, který prostě nechce zastavit. A když už dojde ke konečnému vyústění, řeknete si: „Myslíte to opravdu vážně?!“

*

Za temenem hlavy mu řval motor. Pohyb pístů ve válcích, opojná vůně spalované nafty. Potil se. Velmi rychle začalo být strašné horko. Přicházelo ze všech stran. Amir odhadoval, že se do kapoty opírá slunce. Venku byl svět, svítilo tam slunce. Přišlo mu to neuvěřitelné. Podle plánu se tedy během dvou hodin nalodí. Vjedou do útrob mohutného trajektu. Amir tu loďku kdysi viděl. Padací vrata na zádi trajektu se zavřou a celý kolos se dá do pohybu. Nad lodí se jako zrnka prachu, jako smetí na nebi vznášejí hejna mořských ptáků. Lidé vyjdou na palubu a nechají si do tváře vanout slaný vzduch. Ale oni zůstanou po celou plavbu v podpalubí. Oceán, v něm loď, v ní auto, v něm motor, v něm člověk, v něm srdce, v něm... Celkem nějakých patnáct hodin. Už teď byl na pokraji sil.

*

Ačkoliv je dílo poměrně kratší délky, obávám se, že i tak vyvolalo na veřejnosti velkou vlnu nevole. Obávám se toho, že bohužel nesplnilo původní záměr a lidé nezměnili pohled na tuto problematiku. Což je velká škoda, protože kniha se čte jedním dechem, a chvílemi se snaží o to, aby přivedla objektivní pohled na migrační téma. Velice dobře se s některými úryvky pracuje i ve výuce, což mohu z vlastní zkušenosti doporučit.

Název knihy: Únava materiálu

Autor: Marek Šindelka (https://mareksindelka.com/)

Nakladatelství: Nakladatelství Odeon (http://www.odeon-knihy.cz/)

Vydáno: listopad 2016

Autor: Josef Němec | úterý 30.5.2017 7:54 | karma článku: 7.54 | přečteno: 534x

Další články blogera

Josef Němec

Padám a již nevstanu

Existují na světě místa, která do sebe pohlcují veškerou energii, kterou jí sem lidé během věků přinesli. Nestalo se vám někdy, že jste se někde cítili hrozně, smutně a neměli jste chuť ani k tomu, abyste se nadechli?

23.8.2017 v 9:51 | Karma článku: 4.64 | Přečteno: 200 | Diskuse

Josef Němec

Láska vítězí pouze v...

Pravidelně dáváme všanc city našeho srdce a jednáme tak, jak nám radí náš mozek. Zdá se nám to správné, mnohdy jako nejlepší řešení situace, které se bojíme anebo jí prostě nechceme porozumět.

4.8.2017 v 8:49 | Karma článku: 4.67 | Přečteno: 205 | Diskuse

Josef Němec

Jihočeské rendez-vous

Jak snadno si lze v letním parnu oddychnout. Stačí k tomu třeba detektivní povídky od Ladislava Berana. Písecký spisovatel čerpá ze své praxe u policie, což je při čtení velmi znát. Jaké to ale bylo tentokrát?

28.7.2017 v 16:48 | Karma článku: 3.25 | Přečteno: 128 | Diskuse

Josef Němec

Čas nás od smrti drží dál

Nevíme dne ani hodiny, kdy nás čeká přechod někam na druhou stranu. Existují lidé, kteří zpětně hovoří o tom, jaké to tam je, protože zažili něco, jako tunel světla atd. Ale co když je všechno jinak?

14.7.2017 v 13:26 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 224 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Marek Ryšánek

Než začnete kritizovat...jak si být vzájemně oporou

když se setkávám s lidmi, kteří nemají zkušenosti s křesťanstvím, snažím se jim přiblížit funkci církve obrazem o rodině. Říkám jim, že církev může být taková svého druhu větší rodina, kde jedni druhých břemena nesou.

21.9.2017 v 12:03 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 138 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak se... podepsala krví

"Nemohu Ti pomoci, jednou jsem Ti dal do vínku, co jsem uznal za vhodné a nemohu nic měnit." "Alibisto!" Tohle jí ale nestačilo

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.40 | Přečteno: 195 | Diskuse

Jiří Babor

Vůně

Tak tohle bude asi dost provokativní, to se omlouvám ale je to tak..................................

20.9.2017 v 18:09 | Karma článku: 6.78 | Přečteno: 221 | Diskuse

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 404 | Diskuse
Počet článků 375 Celková karma 4.84 Průměrná čtenost 491

Učitel zeměpisu, volejbalista, cyklista, běžec, cestovatel, vášnivý čtenář a pisálek. A především chybující člověk ;).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.