Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přišla si pro ni

22. 04. 2017 10:23:32
Měl jsem celou dobu při čtení husí kůži. Autor totiž využíval podprahově vyvolaný strach, který postupně nabíral na intenzitě. Čím hlouběji jsme se dostávali, tím to bylo napínavější a konec – ten mě překvapil.

Ačkoliv jsem věděl, že se od autora v únoru dočkáme nové knihy s touto tématikou, bylo mi jasné, že i bez hlavní hrdinky by to nějak udělat šlo. I když právě ona je tou nejsilnější postavou. Blumová z pohřební služby navenek nemá duši, ale uvnitř skrývá neskonale trpící osobu. Je to charakter, který má velký potenciál, a během díla se opravdu určitým směrem vyvíjí.

Ani na chvilku mi nepřišlo, že by tam něco překáželo. Kapitoly byly příjemně krátké a odsýpaly opravdu rychle. Bernard Aichner vás dokáže udržet v napětí, přitom k tomu nevyužívá moc věcí. Stačí mu popsat prostředí, trochu do toho přidat emoce hlavní hrdinky a proložit to přímou řečí, která to posune na jiný level.

Mnohonásobně lepší než první díl, který jen lehce navazuje na předešlou knihu Přítelkyně smrti. Kdy se poštěstí i té, která párkrát někoho odstranila z cesty, aby teď někdo zatoužil potom, odstranit ji na věky z pozemského světa. Stačí k tomu odhalení hrobů, prázdný hotel, upravený exponát sedící na zebře, ale i bláznivost jedné rodiny.

*

Sliby, chyby. Nedává už na ni pozor, neochraňuje ji, nesvírá ji v objetí. Ani děti. Je tu jen ona sama, její náruč a láska, nikoli jeho. Blumová a Ingmar, jinak nikdo. Mark ji opustil, zanechal ji ve zlém snu, z něhož se stále ještě neprobudila. Stíhá ji jedna katastrofa za druhou. A pořád ten strach, že není konec, že se ještě něco stane. Že jí někdo znovu vezme to, co teď drží. Strach, protože je to moc dobrý pocit, protože si přeje, aby to tak zůstalo navždy. Dvě děti, které ji daroval. Vidí Markův obličej, nos a ústa, když se podívá na Nelu. Uma má jeho husté vlasy. Mark je u ní. Úplně blízko.

*

Nikdo neprohloupí, když si knihu koupí. Bude ho bavit. Pozor ale na ty temné momenty, kterých je tam bezpočet, můžou vás přivést k vlastním špatným vzpomínkám a uvést do letargie. Obrňte se proto silnou vůlí a zkuste být na nějako tu chvíli paní Blumovou – obyčejnou ženou, matkou, ale i osamělou funebračkou – kterou čekají jenom problémy. Troufnete si?

Název knihy: Dům smrti (Totenhaus)

Autor: Bernard Aichner (http://www.bernhard-aichner.at/page.cfm?vpath=index)

Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)

Vydáno: leden 2017

Autor: Josef Němec | sobota 22.4.2017 10:23 | karma článku: 7.22 | přečteno: 353x

Další články blogera

Josef Němec

Padám a již nevstanu

Existují na světě místa, která do sebe pohlcují veškerou energii, kterou jí sem lidé během věků přinesli. Nestalo se vám někdy, že jste se někde cítili hrozně, smutně a neměli jste chuť ani k tomu, abyste se nadechli?

23.8.2017 v 9:51 | Karma článku: 4.64 | Přečteno: 200 | Diskuse

Josef Němec

Láska vítězí pouze v...

Pravidelně dáváme všanc city našeho srdce a jednáme tak, jak nám radí náš mozek. Zdá se nám to správné, mnohdy jako nejlepší řešení situace, které se bojíme anebo jí prostě nechceme porozumět.

4.8.2017 v 8:49 | Karma článku: 4.67 | Přečteno: 205 | Diskuse

Josef Němec

Jihočeské rendez-vous

Jak snadno si lze v letním parnu oddychnout. Stačí k tomu třeba detektivní povídky od Ladislava Berana. Písecký spisovatel čerpá ze své praxe u policie, což je při čtení velmi znát. Jaké to ale bylo tentokrát?

28.7.2017 v 16:48 | Karma článku: 3.25 | Přečteno: 128 | Diskuse

Josef Němec

Čas nás od smrti drží dál

Nevíme dne ani hodiny, kdy nás čeká přechod někam na druhou stranu. Existují lidé, kteří zpětně hovoří o tom, jaké to tam je, protože zažili něco, jako tunel světla atd. Ale co když je všechno jinak?

14.7.2017 v 13:26 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 224 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Marek Ryšánek

Než začnete kritizovat...jak si být vzájemně oporou

když se setkávám s lidmi, kteří nemají zkušenosti s křesťanstvím, snažím se jim přiblížit funkci církve obrazem o rodině. Říkám jim, že církev může být taková svého druhu větší rodina, kde jedni druhých břemena nesou.

21.9.2017 v 12:03 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 138 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak se... podepsala krví

"Nemohu Ti pomoci, jednou jsem Ti dal do vínku, co jsem uznal za vhodné a nemohu nic měnit." "Alibisto!" Tohle jí ale nestačilo

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.40 | Přečteno: 195 | Diskuse

Jiří Babor

Vůně

Tak tohle bude asi dost provokativní, to se omlouvám ale je to tak..................................

20.9.2017 v 18:09 | Karma článku: 6.78 | Přečteno: 221 | Diskuse

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 404 | Diskuse
Počet článků 375 Celková karma 4.84 Průměrná čtenost 491

Učitel zeměpisu, volejbalista, cyklista, běžec, cestovatel, vášnivý čtenář a pisálek. A především chybující člověk ;).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.