Máš velké srdce, chlapče

Historii mám rád, protože se neustále opakuje a člověk, jelikož je tvor nepoučitelný, všechny situace v rámci podobných událostí znovu špatně vyhodnocuje. To je přesně to, co dokáže Fulvio ve svých knihách také sdělit.

Není to ale vše. Vkládá do příběhu svou duši, která je mnohdy lehce naivní, jindy ale ohromně zkušená. Každá postava tak dostává do svého vínku to, co si nejspíš zaslouží. Ryze kladné hrdiny jsem si zamiloval a byl bych nerad, aby mi je spisovatel brzy zabil nebo raději vůbec. Najdou se totiž příběhy, kde se něco takového děje jako na běžícím pásu, například ve Hrách o trůny od G. R. R. Martina.

Tady to „naštěstí“ nehrozí. Hlavní linka se drží malého Marcuse, který ze dne na den o všechno přijde a dostává novou identitu, aby mohl žít dál. Někdo by to přijal jako novou možnost na změnu všeho, co předtím provedl, ale on to tak pozitivně nevidí. Přijde mi jako takový bambula, který ale do všeho tak trochu doroste. Oproti němu Eloisa je ve svém věku hodně vyspělá, a to nejen tělesně.

Typický historický román Dítě, které našlo v noci slunce v sobě snoubí černobílé postavy, ale i ostatní zajímavé hrdiny, kteří zažijí nějaký ten velký vývoj. Čte se jedním dechem a nenudí, ač kniha má opravdu velké množství stránek. Škoda ale toho konce, který mohl být rozveden úplně jinak. V tom trochu zklamání, které mi ale nebere žádné podstatné body k celkovému hodnocení, které je jen kladné.

*

„Ano, je to nespravedlivé,“ souhlasila Agnete. „Ale je to tak zkrátka zařízené. Raději si na to zvykni.“

„Kdybych mohl, změnil bych celý svět.“

„To chtějí všichni, jimž se děje bezpráví.“

„A proč to neudělají?“ „Protože je to moc těžké.“

„Jako okopávání?“ „Ještě těžší.“

Mikael se odmlčel a pohroužil se do vlastních myšlenek, zatímco dál vtíral. Agnete do zad šnečí sliz. Nakonec prohlásil odhodlaně jako dospělý muž: „Já to zvládnu, ať je to jakkoli obtížné.“

*

Každý rok máme to štěstí, že můžeme číst něco nového od Luca Di Fulvio, který dokáže opravdu mnohé. Sdělí svou zásadní myšlenku příjemnou formou a nikdo se nemůže zmýlit, že je to právě tahle konkrétní, protože všechno pocítíte na vlastní kůži. Nebojte se toho, co už přišlo, ale spíše té budoucnosti, která tady je pouze naznačena. Tentokrát ale žádný přesah do současné tekuté modernity nečekejte.

Název knihy: Dítě, které v noci našlo slunce (Das Kind, das nachts die Sonne fand)

Autor: Luca Di Fulvio

Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)

Vydáno: listopad 2016