Pochopíš mě právě ty?

26. 12. 2015 22:15:00
Každý měl v dětství nějakého kamaráda, i když byl zprvu jen imaginární a brali jsme ho jako toho jediného, kdo může znát naše nejtajemnější přání; nebo hrdinu, kterým se chtěl stát a bojovat s ním proti nespravedlnosti života.

Laurel se toho svého věrného a nezapomenutelného mohla ještě donedávna dotknout, protože pro ni takovým významným a nepostradatelným byla její sestra May. Ta, jež ji před pár měsíci opustila, protože odešla někam, kam za ní nikdo živý nemůže. Zemřela pádem z mostu do hlubin rozbouřené řeky.

„V životě člověk nemusí být jen pasažér.“

Z toho není zničená nejen samotná Laurel, která byla přitom a nedokáže o tom s nikým mluvit, ale i jejich rodiče, kteří ještě více ztratili zájem o jeden druhého a rozvedli se. Pokusit se zapomenout na dvě smutné události, se pokusí proto střední školou, kterou si vybere, co možná nejdále od místa, kde žije.

Zde ji zaujme úkol z angličtiny, který vlastně nakonec neodevzdá, ale provází ji „novým“ životem, který tak trochu ožívá ve stínu její sestry. Píše dopisy těm zemřelým, které poznává prostřednictvím hudby či nějaké literární tvorby, jako je například Kurt Cobain, Amy Winehouse a další.

Dokáže navázat přátelství s někým z jejího okolí? Potká někoho, s kým tuto dobu překoná? Dokáže odpustit ostatním? A sama sobě? Nebo bude chtít také ukončit svůj život?

*

Mamka dělala večeři, dům se plnil vůní pečeného masa a chilli. Vařila jako pekařka, říkával taťka. Nedělala to tak, že by dovnitř naházela všechny ingredience a až potom to chutnala. Všechno bylo dokonale odměřené.

Ale v životě to takhle nefunguje. Člověk nemůže vědět, jak to celé dopadne, i když dělá všechno správně. Život se obrátí proti vám, tak už to chodí. Taťka přicházel domů a po dni stráveném na stavbě vypadal silný. Teď vypadá unaveně, jako by ho přejel buldozer. Když jsme byly s May malé, bez problémů se po něm dalo lézt. Teď se skoro bojím, že když se k němu moc přiblížím, uklouznu, vrazím do něj a vyliju všechen ten smutek, který v sobě drží.

Dřív si z nás hrozně rád vystřeloval, třeba měnil sůl za cukr (dělal to tak často, že jsme se naučily vnitřek slánky s cukřenky pro jistotu nejdřív chutnat, abychom si ověřily, co je uvnitř). Mamku tím rozčiloval, ale nás s May to bavilo. O víkendech schovával budík někde v domě, například pod polštář na gauči, a my jsme ho musely najít, když začal zvonit. Někdy také vyřezával díky do jablek v ledničce a dovnitř strkal gumové červy. Tenhle žertík jsme měly nejradši, protože jsme si ho mohly doopravdy vychutnat. Dneska už nic z toho nedělá, ale aspoň mi pořád při příchodu domů dává pusu na čelo. Potom se zeptá, jak jsem se měla, protože ví, že by se zeptat měl, a já se snažím, aby líčení mého dne znělo dobře.

...

Taky chci být průzračná – chci spálit všechny zlé vzpomínky a všechno špatné ve mně. A možná, že právě to s člověkem dělá láska. A tak s vámi život, druhý člověk nebo určitá chvíle, kterou si potřebujete uchovat, zůstane napořád. To, jak se na mě May směje. My dvě jako malé holky na jarmarku u parketu, na kterém tančí naši rodiče. Tvoje písnička hrající donekonečna. Listy na topolech, na nichž se v noci odráží bílá světla. A každá hvězdička, která hoří víc, než si dokážeme představit.

*

Zajímavý nápad, vyprávět část svého životního příběhu prostřednictvím dopisů, které adresuji těm, které jsem mohl poznat jen prostřednictvím jejich literárních či hudebních děl. Díky za to mladé autorce Dellaire, které zas přinesla něco nového do tak známého světa spisovatelské éry 21. století. V příběhu pro mladistvé – především dívky – si ale každý může najít něco, co by jej mohlo inspirovat nebo mu pomoci zavzpomínat na dobu dětství a dospívání. Risknete cestu zpět?

Název knihy: Dopisy na konec světa (Love Letter to the Dead)

Autor: Ava Dellaira (http://avadellaira.com/)

Nakladatelství: Yoli (http://www.yoli.cz/)

Vydáno: prosinec 2015

Autor: Josef Němec | sobota 26.12.2015 22:15 | karma článku: 7.32 | přečteno: 191x

Další články blogera

Josef Němec

Svoboda se neodpouští

Myslet si, co chci, je jedna věc. Říkat něco veřejně, je ale věc druhá. Pro někoho možnost sebe prezentovat se za každou cenu může vést k nespokojenosti lidí kolem, což leckdy vyvolává pomluvy a překrucování skutečností.

30.12.2023 v 16:48 | Karma článku: 4.33 | Přečteno: 222 | Diskuse

Josef Němec

Minulost ožívá a ani policie si neví rady

Je těžké žít se ztrátou někoho blízkého. Člověk nám někdy odejde a fyzicky zemře, v našich myslích ale i poté zůstává. Jenže co když se nacházíme v tak náročné životní situaci, že se nakonec musíme vzdát někoho, koho milujeme...

5.12.2023 v 21:38 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 443 | Diskuse

Josef Němec

Požár se nezapomíná

Vzplanutí. Ať je to v době dětství, dospívání či v samotné dospělosti, vždy se na každé z nich vzpomíná se srdcem v oblacích. Někdy ten oblak připomene nejkrásnější chvíle života, jindy období, kdy jsme podlehli někomu...

31.12.2022 v 17:57 | Karma článku: 3.90 | Přečteno: 152 | Diskuse

Josef Němec

Zmizeli neznámo kam

Trvá to dny, leckdy týdny a měsíce, jindy zase roky a mnohdy i věčnost. Jakákoliv ztráta v kterékoliv podobě může na nás působit na malou chvíli, krátkou dobu, nebo nás čas od času neustále překvapovat nejen v období zastavení se

26.8.2022 v 7:43 | Karma článku: 3.89 | Přečteno: 228 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 7.36 | Přečteno: 110 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 199 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 198 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 131 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 192 | Diskuse
Počet článků 424 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 501

Učitel, volejbalista, cyklista, běžec; cestovatel, vášnivý čtenář i pisálek. A především chybující člověk ;).

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...